DVĚ PÍSNĚ

Karel Babánek

DVĚ PÍSNĚ
I. I.
 Zahrádko za domem, bylas mi domovem, veselá v sluníčku, po dešti uplakaná. Zahrádko maličká, třešně tam stařičká květem vždy bývala obsypaná. Zahrádko za domem, komu’s teď domovem, kolik ti očí už sbohem dalo! Když jsem šel okolo, srdce mě bolelo, srdce si tichounce zaplakalo. II. II.
 Cestičkou k domovu vrátíš se poznovu, léta ji nepozmění. V pohádku mladých let nevede cesta zpět, cestičky takové v světě není. A kdybys toužíval, často se soužíval, dozněla písnička mladických let. Mládí tvé ztracené, vzpomínkou zlacené, nikdy se nevrátí zpět! 47

Kniha Podzimní sad (1934)
Autor Karel Babánek