Zda parku můj Tě ještě uvidím(J5m)
Tak mocný sevřel dnes mne po Tobě zas žel(J6m)
Po tom Tvém čaru tichém hudebním(J5m)
jenž ať jsem kdykoli po pěšinách Tvých šel(J6m)
se zraku zasněného steskem svým(J5m)
mne jako hovor druha provázel(J5m)
po všem co v Tobě tolik bylo mým(J5m)
Zda spatřím Tě zas jednou na podzim(J5m)
v té Tvojí duše době nejkrásnější(J5f)
kdy jak by v styku s Něčím Vzdáleným(J5m)
za Svými zdmi pozdravem větrným(J5m)
pod oblohou v ten čas tak nejjasnější(J5f)
tak duchovou nejvyšší nejdálnější(J5f)
jsi ke mně mluvil vždy tak moudře teskná slova(J6f)
kdy z květů Tvých už jen ty nejzvláštnější zbyly(J6f)
jen astry barevné a azalky a thym(J6m)
jen s kořáním své vonné svítivé své síly(J6f)
od zlatě žlutých do pomerančova(J5f)
měsíčky usměvavé s teskným kouzlem svým(J6m)
Zda spatřím Tě kdy v zimy zkrásnění(J5m)
pod carským hermelinem sněhovým(J5m)
kdy při stříbrném snivém zjasnění(J5m)
Tvá celá rozloha i se svým stromovím(J6m)
smrky i velkou jedlí břízami a duby olšemi(J8m)
i zasněžená pumpa slámou obalená(J6f)
i všechna milá místa nyní opuštěná(J6f)
stoly a lavičky tak krásně oněmí(J6m)
kdy občas jenom temné šumění(J5m)
ve sněžných vrcholech Tvých stromů táhne tichem Tvým(J7m)
co tu tam zašustne to větvemi(J5m)
když návěj spadne zvukem stlumeným(J5m)
neb prškou sesype se na zemi(J5m)
Zda spatřím Tě můj parku jednou zas(J5m)
s tím svátečním a plesným vzhledem Tvým(J5m)
v Tvůj nejvíc hlaholný nejslavnější Tvůj čas(J6m)
kdy z polí za zdí Tvou jakoby z dálné dáli(J6f)
vždy větry k Tobě přicházely vály(J5f)
s nového jara velkým poselstvím(J5m)
Dnes v duchu slyším zas nadšený jejich hlas(J6m)
Tam vzadu na kopci v korunách stromů dují(J6f)
hukotem slavným tak svůj příchod ohlašují(J6f)
a Tebe v požehnaném čase blahověstí slavnou(J7f)
fanfárou jara hlasně pozdravují(J5f)
co ve Tvých keřích stezkách jarním vonném vzduchu(J6f)
jim už to svítí vstříc tak v teskném snivém vzruchu(J6f)
Jak často chlapec bláhový jsem snil(J5m)
jak veršem bych Tvou duši zachytil(J5m)
s ní duši svou v tom mocném vcítění(J5m)
v němž slaví umělec své s věcmi spojení(J6m)
Než marně jsem se pokoušel vždy znova(J5f)
bych Tvoji hudbu pěl Tvé barvy maloval(J6m)
Mně z péra stékala vždy jenom hluchá slova(J6f)
v nichž plamen lásky mé tak chladně horoval(J6m)
přec čím ses obtížněji mně vždy postihnouti dal(J7m)
tím víc ó bratře duše mé jsem Tebe miloval(J7m)
Zda parku můj Tě ještě uvidím(J5m)
Rok za rokem jde a má naděje(J5m)
je málem jen co naděj romantika(J5f)
jenž věří v Nemožné a po Vzdáleném vzdychá(J6f)
co Skutečnost jen Přítomností je(J5m)
Všem kdož Tě mají dnes Tě tolik závidím(J6m)
Jak plně mohou ti užívat lásky Tvojí(J6f)
A přec tak často zas o Tobě nyní sním(J6m)
jak o jediné drahé milce svojí(J5f)
jež nerada se smutkem hudebním(J5m)
měníc se v znenáhlém však marném truchlena boji(J6f)
s Časem tím vrahem svým(J3m)
přec jiným nedá zřít ve vlastní duši svoji(J6f)
Můj domove Mé drahé město rodné(J5f)
Ty v němž co mladý strom jsem chyt se kořeny(J6m)
Kde jsou dnes všechny krásné ony sny(J5m)
jež snil jsem ve zdech Tvých Jak málo byly plodné(J6f)
Dnes smutný vyhnanec na loži svém tu hynu(J6f)
tak blízký Ti a přec tak vzdálený(J5m)
Na Tvojí půdě strom než jeho kořeny(J6m)
ven z Tebe vyťaty pro nepoznanou vinu(J6f)
Tak spatřil jsem Tě drahý parku zas(J5m)
A žel že spatřil Bože oč jsi choval(J5f)
dřív pro můj mladý sen víc života a krás(J6m)
Oh jak jsi zhmotněl Zmrtvěl Zevšedněl(J5m)
Jak mně jak minulosti své ses odcizil(J6m)
S kým jsi ta léta nešťastníče žil(J5m)
že zplaněl jsi tak Jaký jaký žel(J5m)
Tvůj altán besídky i stoly přemístěny(J6f)
partie celé jinak olesněny(J5f)
nejkrasší prospekty Tvé zakryty(J5m)
Můj parku drahý jsi to rci jsi Ty(J5m)
Zde nové hrazení zde zkažen snivý kryt(J6m)
zde z Tebe dokonce kus celý urván byl(J6m)
Oh kdo tak na Tobě se parku provinil(J6m)
Což jsi to ještě Ty když chybí z Tebe sebe menší díl(J8m)
Jak mohs to vše můj parku dopustit(J5m)
Na kopec vycházím oh oč je nižší nyní(J6f)
A teď to sen můj nový sráží žel(J5m)
Ten pohled širý jenž se odtud střel(J5m)
přes pole snivé k oknům továrny(J5m)
až tam kde mému vznícenému zraku(J5f)
se ztrácíval vždy houfec tažných ptáků(J5f)
kams v dálku továrního dýmu do oblaku(J6f)
a teskně krášlil tak básnicky povznášel(J6m)
o zemích vzdálených mé roztoužené sny(J6m)
ten pohled nyní(J2f)
ohyzdných jakýchs domků mrtvá hradba stíní(J6f)
Ba Tvoje okolí Což je to Nymburk dosud(J6f)
O město rodné jak Tě shledávám(J5m)
Vše co jsi chovalo kdys nejdražšího v sobě(J6f)
to tam to tam(J2m)
to cynik Osud(J2f)
rukama hrubýma zkazil v tak krátké době(J6f)
Už nespatřím jak v čistém chladném vzduchu(J5f)
na poli v dálce v modru k výši ční(J5m)
továrny mlnná světla jak by v slavném vzruchu(J6f)
za chladných večerů kampagne podzimní(J6m)
Už v podvečer v lip stinném stromořadí(J5f)
kde snivě svítily kdys žluté svítilny(J6m)
milostné chvíle uprchlého mládí(J5f)
mladistvých představ klamající sny(J5m)
nebudu nikdy nikdy prožívat(J5m)
Jak sladký byl ten svit Jak důvěrný ten stín(J6m)
Teď tam už všude spatříš rozlévat(J5m)
v slavnostně intensivním modrojasu(J5f)
svou cizí novou grandiosní krásu(J5f)
po celé šíři ulic k výši městský plyn(J6m)
Už není Spálenky A zabydlena dnes(J6m)
ta hlučná města čtvrt se mi dnes pustší zdá(J6m)
než kdys ta otevřená pláně rozlehlá(J6m)
po níž se rozlétle tak vždycky dálí nes(J6m)
tu osamělý zpěv tu větru šum a zdvih(J6m)
tu kolotoče zářícího dálí(J5f)
směs hudby výkřiků když jsme zde stávávali(J6f)
za dob své mladosti ve chvílích večerních(J6m)
Vše vše tu změněno V ulicích starých zříti(J6f)
budovy nové nové barvy jména(J5f)
živností nových návěstí tu svítí(J5f)
a mnohá volná místa v nichž se kdysi dalo(J6f)
tak zvláštně intimně o jejich duši sníti(J6f)
dnes spatříš k nepoznání zastavena(J5f)
Vše zaplněno vnitř a městské na periferii(J7f)
hle nové čtvrti povstaly a žijí(J5f)
a s nimi nové prospekty a vztahy(J5f)
sokyně těch jež byly mi tak drahy(J5f)
Je Nymburk zastaven a s ním jak zároveň(J6m)
i širý jeho dech by byl teď zastaven(J6m)
ten širý jeho dech jímž Nekonečna vzduch(J6m)
jímž z volných prostorů kol plný dálných tuch(J6m)
dřív k němu pozdravem proudíval Věčna sen(J6m)
Ty starý kostele vy parkány vy valy(J6f)
vy dvorky podloubí vy všechna místa milá(J6f)
zde ještě z minulosti mládí mého zbylá(J6f)
jak že jste zapadla jak že jste zesmutněla(J6f)
jak planí výměnkáři se z vás nyní stali(J6f)
Tu osaměly a tu zastaveny(J5f)
tu s novým světem v těsném smutném styku(J5f)
ze staré souvislosti vytrženy(J5f)
jak orgán zděděný kdys v těle předků cenný(J6f)
než nepotřebný dnes už v těle vrstevníků(J6f)
v tom novém prostředí už jenom živoříte(J6f)
než trosky zapadlé k duši nehovoříte(J6f)
jak já o minulosti svojí jenom teskně sníte(J7f)
Tak zhynuls domove zároveň s mládím mým(J6m)
ač přede mnou přec ležíš nepochován(J5f)
jak mrtvý bez duše s útrobím vyňatým(J6m)
vlastní jen kůže kost na věky balsamován(J6f)
jak v urně uložená hrstka popele(J6m)
jen pouhé kosti v stavu ztrouchnivělém(J5f)
kde dříve člověk byl s duší i celým tělem(J6f)
než duše odešla a tělo zhořelé(J6m)
se rozptýlilo po vesmíru celém(J5f)
A přec(J1m)
Mám právo provázet jen vzdechem elegickým(J6f)
růst rozvoj Celku slabý jedinec(J5m)
Mám právo citem lidským příliš lidským(J5f)
stavět své dětské vzpomínky a sny(J5m)
na vzdory velebnosti hlasu Života(J6m)
Mám právo oplakávat pokrok obecný(J6m)
Vpřed volá Zákon Žití A vpřed Život kráčí(J6f)
Co staví na odpor se rozkotá(J5m)
co odlišuje se to sobě přizpůsobí(J6f)
Čím je mu jedinec čím všichni bdící spáči(J6f)
se svými sny o krásách zašlé doby(J5f)
Jen krásné hroby(J2f)
přes které dále kráčí neboť jenom tak(J6m)
je růstem vývojem je Duchem Života(J6m)
Oh jenom tím že boří(J3f)
minulé tvary získává si látku(J5f)
z níž znovu zhnětené si formy nové tvoří(J6f)
Lepší Či horší Těžko rozhodnout(J5m)
když kuklou musí stát se dřív i motýl nejkrásnější(J7f)
když jinošského hárání a zmatku(J5f)
obdobím temným musí proběhnout(J5m)
k své plné zralosti i genij nejjasnější(J6f)
Co roste šíř a dál toť teď už nový svět(J6m)
Že k němu důvěrné své srdce nekloním(J6m)
Jsou jiní zas kdož budou rozumět(J5m)
mu důvěrně poněvadž srostli s ním(J5m)
Těch stav se kolébkou je opět prostředím(J6m)
v němž po svém žijí o něž svoje sny(J5m)
perutě silné opírají k vzletu(J5f)
vstříc mávajíce modernímu světu(J5f)
nad budov průmyslových komíny(J5m)
Těch pojal v sebe kořeny s úponky jejich všemi(J7f)
ten dnešní Nymburk zas ten dnešní parku vzhled(J6m)
Tam kde já postrádám své krásné sněné včera(J6f)
tam mezi synovci a neteřemi(J5f)
milostný zítřka květ(J3m)
se proplétá už malá moje dcera(J5f)
Resignuj smiř se tak to volá vůkol(J5f)
žij s budoucností mládím dál a líp(J5m)
To co ti zhynulo je dým to zde však to je úkol(J7f)
to života je nový svěží slib(J5m)
A mládí to zde přec ti cizím není(J5f)
když jsi s ním pokrevenstvím rodu svého spjat(J6m)
V něm po svém pokračuje jen tvé vlastní tvůrčí snění(J7f)
s tím můžeš musíš duchem navázat(J5m)
Věřím ó věřím A přec mladý světe(J5f)
vím že to jen můj duch se s tebou pobratří(J6m)
ten duch jenž miluje co znovu raší kvete(J6f)
než srdce mé má duše ta Ti nepatří(J6m)
Ta v úkryt nejhlubší svůj ve snu svém se vnoří(J6f)
zrak zavrouc před světem až v nitra zrcadle(J6m)
znenáhla před ní s důvěrností vzhoří(J5f)
v třaslavém citu odrazu mé mládí zapadlé(J7m)
Naslouchám ponořen v své duše vlastní střed(J6m)
Ty staré město mé s tím kruhem luk a strání(J6f)
dech Věčna dýchajíc ve větrů širých vání(J6f)
už ze dna duše vzchází mi Tvůj krásný zašlý svět(J7m)
jak zraku vlichocují se důvěrně tím svým kdysi(J7f)
v Tvých známých ulicích hle známých tváří rysy(J6f)
Jak mile kolébá tím dávným zvukem sluch(J6m)
v oděvech někdejších ten starosvětský ruch(J6m)
Oh vidím náměstí v podvečer o Vzkříšení(J6f)
slavnostně kolkolem z všech oken osvětlené(J6f)
tlum lidu šumného při zvonu hlaholení(J6f)
co modrým stanem v stříbře prvních hvězd nade vším jarní obloha se klene(J10f)
pak průvod hudba pomalá a v náhlém utišení(J7f)
za davu sklánění se v stále blížícím se hlasnějším zvonků znění(J9f)
nádherný baldachýn žár rudý pochodní(J6m)
Teď k uchu z náměstí jak vábně sladce zní(J6m)
zvuk ohlušivý prken sbíjení(J5m)
v předvečer jarmarku na stanů postavení(J6f)
Oh nazítří co zvuků a co hlasů(J5f)
Už dopoledne ulic zastavení(J5f)
k náměstí hrnoucí se mládeží dobytkem dobytkáři(J8f)
že sotva protlačíš se davem jenž se sváří(J6f)
kol bučících a kálejících krav řinčících řetězů(J8m)
kol prodavačů hádavých a hulákavých basů(J7f)
v rachotu povozů(J3m)
a odpoledne plném na náměstí(J5f)
ten pestrý lidu ruch kol vystrojených stanů(J6f)
těch dřevených tak sytě červených a žlutých miminek kolíbek truhliček(J11m)
těch ryb a koníků a husarů a srdcí z marcipánu(J8f)
ten pokřik kramářů ten trumpet frkaček(J6m)
brnkaček slavíků a píšťal kvik a jek(J6m)
Zde kanafasu měřeného loktem dřevěným(J7m)
svist ostrý tam zas vzadu tichý stánek(J5f)
odkud na tebe hledí drážděna zájmem tvým(J6m)
koketní dívčí očka svěžích venkovanek(J6f)
a zde hle nade vším ve světle slunce svítí(J6f)
zásvity hedvábně průsvitně vítěznými(J6f)
s balony červenými modrými zelenými(J7m)
překrásný velký hrozen na paprscích nití(J6f)
Je svátek Těla Božího V poledne na náměstí(J7f)
hle zlato slunce zeleň ratolestí(J5f)
chvějivá bělorůžovost čistotných družiček(J7m)
a bílé košíčky barevné věnečky sypané drobné barevné něžné kvítí(J11f)
chvoj na dláždění hle to všechno šumí šustí tajemně a svítí(J9f)
a voní v teple slunce(J3f)
Oh slyším hudbu jarních nedělí(J5m)
Z Ostrova vane v sluch až za plot zahradní(J6m)
Jak se to při ní zvláštně slavně sní(J5m)
když ji vždy dálka vítr táhle rozvlní(J6m)
ty teplem odpoledne ospalý jsi mdlý(J6m)
a polem zíráš na věž kostelní(J5m)
A sláva kolotoče Schlemleinova(J5f)
Jak bylo by to včera(J3f)
v mé mysli nyní jasně vystupuje znova(J6f)
hle stařec s prázdným rukávem a dlouhým vousem bílým(J7f)
syn mladík s rákoskou i dcera(J4f)
Vždy když se přiblížilo září posvícení(J6f)
to z dálky jeho velký flašinet už zval(J6m)
a srdci podivné opojné rozechvění(J6f)
a hlavě jakés exotické snění(J5f)
svým zvukem ohlušivým větrem přivíval(J6m)
Jak zářil jak se v bohatých svých třpytech zachvíval(J7m)
Tak tajemně a krásně(J3f)
orientálsky rozmařile líně(J5f)
Ty ze skleněných korálků snímané věšené vždy vábně třesoucí se třásně(J11f)
A za večerů(J2f)
ve slávě bengálu při hudbě flašinetu(J6f)
pod letní oblohou tam na Kozině(J5f)
ten jeho světel vír v divém dokola letu(J6f)
Oh nyní za náměstím jdu jako by v podvečerním šeru(J8f)
a z bývalého dřevěného mostu zřím(J6m)
vysokou budovu i s vížkou žluté školy(J6f)
vysoko čnící volně nad okolí(J5f)
nad sady kolem nad řečištěm Labe širokým(J7m)
vnímám ten tok tak temný chladný širý(J5f)
šumící tiše v dál kol stmělé plovárny(J6m)
až k železnému mostu kde se obzor sklání(J6f)
cítím větru vání(J3f)
jež jako na svých křídlech nese moje sny(J6m)
tak neurčité širé bez mezí a míry(J6f)
Zřím cestu hřbitovní uprostřed podzimu(J6m)
kdy pozdní odpoledne halí se již v tmu(J6m)
je listopad je Svátek Dušiček(J5m)
Tma vítr v kaštanové aleji(J5m)
hovoří v korunách a na lavici u hřbitovní zdi(J8m)
prodává babka pastva pro oči celičké svazky barevných i bílých svíčiček(J12m)
co na silnici v černé kaluži(J5m)
se přísvit oblohy sinavě obráží(J6m)
A bloudím vnitřním zrakem po hřbitovu(J5f)
Hle dolem v řadách nasypaných rovů(J5f)
jak dnes to celé širé pole svaté(J5f)
je světly svíčiček a lamp slavnostně tiše vzňaté(J7f)
Jak v tichém kolkol šepotu a chrastění(J6m)
na větru svíčičky ty jak by ve snění(J6m)
tajemně němě svatě plápolají(J5f)
Tu větřík zhas ta zdá se dohoří(J5m)
Jen za červeným sklem lampičky klidně plají(J6f)
Po cestách kráčející lidé tise šepotají(J7f)
a u malého chudičkého rovu(J5f)
dva chlapci tiše prou se hovoří(J5m)
Jen v dětství hloub a hloub Zde kasárna(J5m)
a blíže k domovu hle jízdárna(J5m)
a odtud hlasný křik a biče práskání(J6m)
a dupot koní(J2f)
to důstojník za černožlutými hle vraty vysokými(J8f)
hrozbami nadávkami svými(J4f)
dokola zpitomělé uřícené mužstvo honí(J7f)
a strach mu nahání(J3m)
a ještě výše skoro u nádraží(J5f)
teď z kovárny bušivý lomoz zní(J5m)
hle nyní uhání(J3m)
odtamtud k městu splašivší se kůň a za ním dragoun běží(J8f)
Jak na jaře a k letu u večerní chvíli(J6f)
kdy duch tak teskně snivě znaven je a zpilý(J6f)
za vůně jabloní neb střemchy bezu v záři měsíční(J8m)
co tiše nehnutě zdi bílé k výši ční(J6m)
snivě a krásně do snů dětství zní(J5m)
jak vábení(J2m)
tam za zdí parku zvuky neumělé(J5f)
jež vyluzuje rekrut v pausách do tmy rozechvělé(J7f)
kaprálem zaučován v troubení(J5m)
Teď před zrakem hle mi On celý celý vstává(J6f)
v zeleni mladé s prvým větrem jara(J5f)
můj park můj mládí svět mé duše království(J6m)
Ó vítej duši mé ty starý parku můj(J6m)
A všemi svými sny(J3m)
jimižs mě rozesníval(J3f)
když jsem se z Tebe kdysi za dětství(J5m)
kams v dáli roztouženě díval(J4f)
mně tak zas jako kdys o Světě vypravuj(J6m)
o Světe jak jej tehdy ještě chlapec snil(J6m)
o Světě neskutečném jenž však přes to byl(J6m)
jenž krásnější a duchovější žil(J5m)
v mém snu a tuše(J2f)
v oblasti Duše(J2f)
A tak co žije dnes můj duch s tím světem mládí(J6f)
s ním roste rozpíná se stále dál a dál(J6m)
Tvé kouzlo domove nechať mě v snu mém svádí(J6f)
bych srdcem duší svou vždy v Tobě odpočal(J6m)
Bych žití těžiště v něm maje duši svojí(J6f)
svým vlastním bytím v tichu zakotven(J5m)
nad denní ruch klad hudbu v duši mojí(J5f)
nad skutečnosti zjev skutečnost vyšší i Sen(J6m)
O tajemství mi hovoř minulosti(J5f)
o tom co trvá i když minulo(J5m)
co žije v duši i když zhynulo(J5m)
o smrti tajemství o duši o Věčnosti(J6f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
66 |
| Celkem veršů: |
369 |
| Jamb: |
369
(100 %)
|