Z podzimu ulice ze zvuku tramvayí(Na)
jež kolem šerých zdí si stále klusají(Na)
z lomozu na vozech chaosu volání(Na)
dunění beden věčného smutku dní(Na)
z kalných mlh nad městem a z nudy lidských tváří(Na)
kde Sen a Sklamání tak tragicky se sváří(Na)
z té věčné nejistoty jež visí nade vším(Na)
a všeho toho zde o čem mi zpívá dým(Na)
do výše stoupající z příbytku lidských snů(Na)
z boláků lidských ran illusí balšámu(Na)
z popěvku kolovrátku jenž radost bytí zpívá(Na)
a jehož kliku otáčí největší světská bída(Na)
z té krásy raněné skloněných mužných hlav(Na)
jak rytmus záhadný mi splývá na duši(Na)
Je člověk pouhou vší je člověk pouhou vší(Na)
je dým je prach(Na)
A po čem básník ještě touhu může mít(Na)
a kde se ještě může z kalu očistit(Na)
jímž celý brodí se už tím že myslí a že žije(Na)
To jediná je nad tím vším Krása Melancholie(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
3 |
| Celkem veršů: |
20 |
| Neurčeno: |
20
(100 %)
|