Chvíle štěstí.

Emanuel z Čenkova

Chvíle štěstí.
Ó jarní den! U domu luka svěží jak hedváb kyprý rozprostřena leží, a lesů šum a dech sem vane blíž; před okny bíle kvetou kaštany a z polí slyšet zvučné skřivany, již do modrého vzduchu letí výš. Vše žitím chvěje se a mízou voní, roj bělásků se čile v letu honí, vzduch zlatem plane, stromy ševelí... Blíž chalup, na šedavé silnici u škarpy křičí děti hrající, jak drůbež kdy se v prachu popelí... Já z města dusného vyzáblý, chorý tak tiše sedím u okna, zřím v hory a dýchám vůni luk, poslouchám zpěv – v tom sladkém přeludu, že síla mi se vrací teď a mými žilami že proudí zas, ach, teple zdravá krev... 15

Kniha Eros a Psyché (1890)
Autor Emanuel Čenkov