SOUSTRASŤ.

Emanuel z Čenkova

SOUSTRASŤ.
Kdos útrpně mou tiskl ruku, a jiný prohodil pár vlídných slov, když bolu mého uzřel muku při spuštění mé matky v šerý rov. A přátelé mi vyjevili chvatnými listy soustrasť kratičkou, ba, známé ženy slzy lily nad mojí drahou, dobrou matičkou... Leč pranikdo v té těžké době mi nepravil: „Buď cele, navždy mým, tvé lásky poklad, spící v hrobě, já z plna srdce tobě nahradím!“ 28

Kniha Rok na samotě (1894)
Autor Emanuel Čenkov