Jitro v městě.

Emanuel z Čenkova

Jitro v městě.
Jak jitra duch mha po městě se plíží, sklem svítilen zní chvějně větru dech a sporé chodce rozeznáš jen s tíží v hře stínů po vlhnoucích kamenech. Ó znám, znám za časného jitra chůze, jich kroky denně slýchám ulicí; to do továren v osuměléošumělé bluze jdou šerem těžce, chvatně dělníci. – Zda mnohý ohněm zraků nespočine, když pro chléb svůj jde chladnou, ranní tmou, tam v okno, za nímž v loži údy líné pán zhřívá za spuštěnou rolettou? 31

Kniha Z mého alba (1889)
Autor Emanuel Čenkov