Pražské věže.

Emanuel z Čenkova

Pražské věže.
Mha šerá, podzimní nad městem leží, jak závoj vine se kol četných věží, jež, němé výkřiky, se k nebi pnou; – a já dob vzpomínám, jež přešly dávno, kdy jméno Čechů bylo všude slavno, kdy pyšnili se svojí korunou. A ptám se vlastní duše, zda jsme my to, jichž jméno čestně v desku dějin vryto, zda jest to lůno chrabrých někdy sil, zda ještě Čechy jsme, smeť trpasličí? Leč nezřít věží, jež se k nebi týčí, že stará Praha to, bych nevěřil! 53

Kniha Z mého alba (1889)
Autor Emanuel Čenkov