Palma.

Emanuel z Čenkova

Palma.
Za tmavých večerů, při lustrů záři, v mdlém vzduchu bálovém, nad směsí tváří jak nad mořem, jímž chvěje větru šum, ční zdobná palma – rovna samotáři, jsouc plna hrdosti a tichých dum. Když pak se teskná noc juž připozdívá a valčíkův a polek hudba snivá mrazivým větrem v dálku němou zní, – vždy zdá se, touhou že se pozachvívá palmových listů jemné třepení. A touží po nesmírné, žhavé pláni, nad níž hvězd klenba modravá se sklání, po noci na poušti, když ani šum, kde pyšně by se pjala v pohrdání – jak člověk samotář, jenž pln je dum! 92

Kniha Z mého alba (1889)
Autor Emanuel Čenkov