Nad skývou chleba.

Emanuel z Čenkova

Co slz smáčívá, ty černý chlebe, co stojíš vzdechů, potu krůpějí, co modliteb si vyprošuje tebe, jež kamenným i srdcem zachvějí! slunce pálí, neb sníh v nohy zebe, chce chudina jen tebe, ó černý chlebe. Jak bíle jemným jsi ty, panský chlebe, jenž po hostině zbudeš na stole, kde jenom ze zvyku boháč tebe! Leč v chalupě, kde s hladem zápole o bídné sousto žebrák prosí nebe, tam vídávám jen tebe, ó tmavý chlebe. ctím , svatý, drahocenný chlebe, jsi juž dítkem hrubých mozolů, dobrá ruka uděluje tebe, zasvěcujíc lásky plápolu! člověk pro štěstí, zdraví, sebe a v žití hledá tebe jen, vzácný chlebe. Co na světě jsi zplodil hříchů, chlebe! Ty’s vražd a revolucí příčinou. Co lidí, kteří postrádali tebe, hrob našlo! Tisíce jich pohynou, již marně budou lkáti v chladné nebe, by seslalo jim tebe, ó živný chlebe...

Patří do shluku

francie, veličenstvo, napoleon, tuilerie, císař, revoluce, bourbon, paříž, rus, robespierre

420. báseň z celkových 535

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FIN DE SIECLE. (Karel Toman)
  2. Sonet o dobrodiní. (Josef Svatopluk Machar)
  3. EVROPĚ (František Zavřel)
  4. SAVELIJ (Josef Svatopluk Machar)
  5. 42. Znatel lidů. (Jan Petr Jordan)
  6. Metamorfosa Boha. (Xaver Dvořák)
  7. DVA REBELOVÉ. II. (Josef Svatopluk Machar)
  8. V museu voskových figur. (Emanuel z Čenkova)
  9. HLAD (Karel Toman)
  10. II. VIKTOR DYK: NESMÍŘITELNÝ ZPĚV JARNÍ. (Viktor Dyk)