2. Přítel tvoří znělku.

František Zdobnický

2.
Přítel tvoří znělku.

Krásná jesti zář jitřních červánků, Přísností se pyšní Radamant, A když vůni dýše Amarant, Přírody což nad tu radovánku! O libosti zefyrových vánků Mnohý tlustý svědčí foliant, A když svědomí co diamant Čisté, což nad poklid tichých spánků! Hrůzoslavné v ucho hučí takty, Když věhlasný Rýna vodopád Vlnobití vede v katarakty: A však nade krásy vše krásnější Drahomíru mou musím já zvát, A mou lásku k ní nejplamenější. 4