24. Kadrily.

František Zdobnický

24.
Kadrily.

Výbor velí, hudba počne hráti, Nepohnutě stojí řadové, Dvakrát čtyry dozní taktové A již vidno vše podílu bráti. Jedni hnou se k předu, zas se vrátí, Sem tam chodí černí frakové, Pohýbání jesti takové, Slabý že se ani dech nezkrátí. Ruce zvadlé visí podle boků, Z kadrilly se zhusta vyvine Pouhé vyštřídání stejných kroků. Někdy jeden neb druhý z mladíků K živější se formě vyšine; Leč nenalezá následovníků. 26