62. Jestě pokračování o klevetech.

František Zdobnický

Já na pomluvné nedbám pověsti, Avšak, přepodivná náhoda! Vypadá ta smutná příhoda Jako zablouzení na bezcestí. Tak si pověst městem cestu klestí, Tak rostoucích pomluv ouroda, Pro jazýčky ostré lahoda, Na titanské vzroste na neštěstí. Jedni hněvy, druzí lítost jeví, Třetí každého as polovic, Čtvrtý, dát-li víru může, neví. Medle, což na celém povídání? Ubožátko Anna Liškovic Byla několik dní ve stonání.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

381. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 269. Slavský národ rovným se mi zdává (Jan Kollár)
  2. 591. Prošedši už téměř celou jámu (Jan Kollár)
  3. 508. Na mé této spatřila sem pouti (Jan Kollár)
  4. 548. V pravo opět lešení se dvíhá, (Jan Kollár)
  5. 571. Hory dvě se nyní spolu spikly (Jan Kollár)
  6. 266. Co to za div nad Dunajem vstává, (Jan Kollár)
  7. 566. V městě šestém vidíme zlé bůžky, (Jan Kollár)
  8. Slavský zpěv. (Vincenc Furch)
  9. 194. Od Těšmíra dále na Vagrie (Jan Kollár)
  10. 60. Jak klevety rostou. (František Zdobnický)