78. Podivnost losů.

František Zdobnický

78.
Podivnost losů.

Divná losů našich cesta jesti: Jeden slepé věren náhodě, Namahání všechno odhodě, Kam zahledne, nalezává štěstí; Druhý pracně dráhu sobě klestí, Aniž kdy dopluje k ourodě, On zmítán co plavec na vodě, Jejž ku břehům nechce loďka nésti; Třetí libuje si pletky plesti, Podlízáním touží působit, Nezamítne, jiných v bídu vesti: Čtvrtí dostanou se na bezcestí, Možný odvrhnouce blahobyt, Mermomocí vbřednou do neřestí. 80