85. Zpomínka na otce.

František Zdobnický

85.
Zpomínka na otce.

Smrtí Tvou jsem, otče drahý, milýmilý, Nejlepšího ztratil přítele, Dobrodince a pěstitele; Vděčně zpomínám si každou chvíli, Jak jsi moudře cestu razil k cíli, Snášet učil zemské svízele, Nepřipouštět boly domnělé, Jak jsi pěstoval mladistvé síly. Láska Tvá ochranným štítem byla, Rada Tvoje vděčné paměti Divou mysl často zchlácholila. Drahná léta odpočíváš v hrobě, Mně však co malému dítěti Posud bolně stýská se po Tobě. 87