PÍSEŇ O ROLANDU.

Let sedm císař Karel Veliký(J5m) kraj hispanský dobývá vítězně(J5m) až k moři podmanil si celou říš(J5m) a není hradu není tvrze víc(J5m) jež jemu v tvář by vzdorně strměly(J5m) jen Saragossa hrdě vznáší šíj(J5m) na hoře vystavěna vysoké(J5m) jí králem Marsil spásou Mohamed(J5m) Teď ale úzkost jala Marsila(J5m) že proti němu celou silou svou(J5m) se Karel chystá není tajemstvím(J5m) Vždyť město Kordr padlo poslední(J5m) to jeho spojenec a Karel tam(J5m) teď velké hody slaví radostné(J5m) Na čele králi těžká chmura dlí(J5m) on z domu prchá v zahrad samotu(J5m) kde palmy nejhustší svůj stelou stín(J5m) na stupně z modravého mramoru(J5m) jež po svahu v šer vedou tamarind(J5m) tam vrh se na tvář král a na blízku(J5m) s ním fontán plakal S vlasy vítr hrál(J5m) A velcí říše jeden za druhým(J5m) se z domu plížili a opodál(J5m) si zastírali němi rouchem líc(J5m) Jen Blankandryn má dosti odvahy(J5m) se Marsilovi blížit mluvit s ním(J5m) Kmet moudrý právem proslavený rek(J5m) on hněvu nedbá krále přízně ne(J5m) Kraj jeho rodný slunné Hispánsko(J5m) víc v mysli jeho váží v srdci též(J5m) než osud vlastní Rychlým krokem jde(J5m) před králem zastaví se praví mu(J5m) Vstaň pane můj a čelo povznášej(J5m) Což tobě sluší v prachu kvíleti(J5m) Jsi mužem králem K tobě zírá lid(J5m) co k hvězdě jasné vedoucí jej tmou(J5m) Jest pravda Karel k zemi kruší nás(J5m) však odhodlaný čin buď spásou nám(J5m) Jsme poraženi mocí budiž lest(J5m) nám zbraní jeho meče silnější(J5m) Ty četné vyvol z nás si poselství(J5m) a pošli nás a dary převzácné(J5m) ku dvoru císaře a jménem tvým(J5m) tam takto dovolíš li promluvím(J5m) My zkusili jak mocný jest tvůj Bůh(J5m) a proto jemu podrobujem se(J5m) Ó velký Karle s tebou hrůza jde(J5m) a depce nepřátele tvoje v nic(J5m) Jdi do sladké do Francie se vrať(J5m) a Marsil král tam přijde za tebou(J5m) křest aby přijal bludů zanechav(J5m) My syny svoje dáme v zástavu(J5m) čiň s nimi co ti libo zruší li(J5m) král Marsil slovo svatý daný slib(J5m) Tak promluvím a Karel uvěří(J5m) do Francie se vratí vrahů prost(J5m) kraj slunný náš si z hloubi oddechne(J5m) my zmuženi pak rychle průsmyků(J5m) se zmocníme a bdělí budem tak(J5m) že Karel nikdy víc v zem nevnikne(J5m) Jest pravda syny naše rukojmě(J5m) on usmrtí Ať plyne jejich krev(J5m) Jest lépe oni aby zhynuli(J5m) než aby celá zhynula nám zem(J5m) ta slunná mečem pracně dobytá(J5m) Já první syna svého v oběť dám(J5m) Tak končil Blankandryn a povstal král(J5m) Buď jak jsi pravil zvolal nadšeně(J5m) a velcí říše s králem jásali(J5m) Hned Blankandryn vybral si poselství(J5m) a Marsil dary poskyt převzácné(J5m) by Karla oslnil a jeho dvůr(J5m) Těch poslů deset bylo oděných(J5m) v šat z hedbávu na mezky usedli(J5m) jak mléko bílé sedlo ze stříbra(J5m) měl soumar každý uzdy ze zlata(J5m) a každý posel větev z olivy(J5m) jež jeden byla květ vzal do rukou(J5m) co žádoucího míru znamení(J5m) a takto jeli směrem do Kordru(J5m) kde Karel hody slavil radostné(J5m) Ve velké stinné svěží štěpnici(J5m) byl Karel vesel Sosna ohromná(J5m) své temné větve střechou šířila(J5m) nad stromy ovocnými zlatý trůn(J5m) stál pod ní jasný plané růže keř(J5m) pln bledých květů rostl pod sosnou(J5m) peň její objímal i zlatý trůn(J5m) a šířil kolem vůni nejsladší(J5m) Na zářícím svém křesle usmíval(J5m) se Karel císař Zjev byl velebný(J5m) Vous jeho sivý plynul k pasu až(J5m) a vlasy bíle kvetly jako sníh(J5m) a mohutný byl jako boží bouř(J5m) a hrdý jako hora vysoká(J5m) však jeho úsměv mírnil velikost(J5m) tu jeho přísnou jako slunce svit(J5m) tmu skalních stěn když ráno zaplane(J5m) Tak seděl Karel v slávě velebné(J5m) a opodál na trávě zelené(J5m) na bílých kobercích na hedbávných(J5m) květ jeho hrdin v šachy tiše hrál(J5m) neb hovorem se bavil veselým(J5m) Však nejblíž trůnu byli pairové(J5m) jich bylo dvanáct číslo posvátné(J5m) ti kolem Karla vždy se kupili(J5m) jak kolem Krista Pána našeho(J5m) vždy dvanáct apoštolů zářilo(J5m) Bůh ráje král a všeho stvořitel(J5m) bůh který růži v máji kvésti dá(J5m) je kolem Karla vyrůstati dal(J5m) pro věčnou slávu sladké Francie(J5m) Hle Karlu nejblíž v trávě spočinul(J5m) pod hruší Samson slavný vévoda(J5m) jenž v boji nosí svatou korouhev(J5m) již Karlu podal z oblak Kristus Pán(J5m) Hrál Samson vážně v šachy s Turpinem(J5m) s tím Turpinem jenž velkým hrdinou(J5m) byl zároveň i svatým biskupem(J5m) on v čele kráčel chrabrých vojů vždy(J5m) a ruka jeho znala porážet(J5m) šik nepřátelů škůdných pohanů(J5m) jak nést se k nebi s vroucí modlitbou(J5m) tak vroucí a tak čistou vznešenou(J5m) že bůh jej jednou velkým zázrakem(J5m) byl odměnil za jeho nadšení(J5m) neb v jeho rukou když jel před vojskem(J5m) se jednou tříska z kříže pravého(J5m) ve slunce proměnila zářivé(J5m) jež oslnilo tlupy pohanské(J5m) a k vítězství pomohlo křesťanům(J5m) Na tváři Turpina na Samsonu(J5m) zrak Karlův jasně nyní spočinul(J5m) pak těkal dál a stal se jasnějším(J5m) neb hle tam v stínu starých jabloní(J5m) byl Roland povstal nohou převrhl(J5m) do trávy šachovnici vzal svůj meč(J5m) a na přítele svého zvolal tak(J5m) Můj Olivieře druhu přemilý(J5m) ty odpusť mi však hra ta nudí mě(J5m) Já nejsem moudrý snivý jako ty(J5m) Ty lepším jsi odvětil Olivier(J5m) a objal jej ač k šachovnici přec(J5m) zrak obrátil jak litoval by hry(J5m) A Roland zasmušil se vida jak(J5m) byl druhu svému radost pokazil(J5m) a udeřil se zlostně do prsou(J5m) a začal šachy z kosti slonové(J5m) po trávě sbírat Karel opodál(J5m) jak otec něžně na ně usmál se(J5m) neb nejvíc ze všech pairů miloval(J5m) ty reky dva a teď když viděl je(J5m) zde před sebou jak děti v prostotě(J5m) pro nepatrnou hříčku v dojmutí(J5m) a vzpomněl jací bohatýři jsou(J5m) tu hřálo srdce jemu starou hruď(J5m) a bohu děkoval že rodná zem(J5m) tak vzácné nese květy kynul jim(J5m) a chtěl je objat Roland zvolal však(J5m) Tu živ tě Bůh je pohan v zahradě(J5m) a jako hvězda svítí pod stromy(J5m) kroj jeho pestrý zlatě perlený(J5m) A byl to Blankandryn jej Ganelon(J5m) sem vedl mocný Karlův hrdý man(J5m) ten Ganelon jenž stal se Jidášem(J5m) Hned bylo po hře v šachy konec byl(J5m) hned rozhovoru všickni povstali(J5m) a stáli kolem trůnu Vzpřímil se(J5m) tam Karel císař stařec velebný(J5m) a bylo jak když slunce zapadne(J5m) a dumné šero lehne krajinou(J5m) Já vedu posla pravil Ganelon(J5m) a Blankandryn se po pás poklonil(J5m) a poslancové ihned ostatní(J5m) se vrhli na kolena v pokoře(J5m) a Karel pravil Mluv co přinášíš(J5m) Děl Blankandryn Tak mluví k tobě král(J5m) Já poznal že tvá víra pravou jest(J5m) že vede k spáse budiž vírou mou(J5m) Chci pokřtěn být chci být tvým vasalem(J5m) Jdi do své vlasti přijdu za tebou(J5m) tam v Cáchách slavnostně se podrobím(J5m) z tvých rukou manství přijmu hispanské(J5m) Rád s tebou o poklady dělím se(J5m) lvy pošlu ti a chrty medvědy(J5m) a sedm set vybraných velbloudů(J5m) pak tisíc bystrozrakých sokolů(J5m) sto mezků bílých zlata nesoucích(J5m) a stříbra co jim síla postačí(J5m) Tak končil pohan císař Karel však(J5m) své ruce povznes k nebi v mlčení(J5m) pak sklonil hlavu dlouho přemýšlel(J5m) a konečně svůj mocný velký zrak(J5m) v němž hrůza dlela upřel na posla(J5m) a pravil klidně Jakou jistotu(J5m) mi podá Marsil abych uvěřil(J5m) Chvěl Blankandryn se uvnitř smrtelně(J5m) pod silou toho zraku pevně však(J5m) hned odvětil Své syny v zástavu(J5m) my tobě dáme velký císaři(J5m) Můj jediný též mezi nimi buď(J5m) To rukojemství tuším postačí(J5m) Tu kývl Karel hlavou na souhlas(J5m) a svolal k radě bohatýry své(J5m) na druhý den teď ale pohostil(J5m) na způsob skvělý posly královy(J5m) pod velkým stanem v svěží zahradě(J5m) jež zahořela sluncem skloněným(J5m) A ráno po mši císař usedl(J5m) pod velkou sosnu v radě svolané(J5m) neb jednat nechtěl beze souhlasu(J5m) těch kteří vynikali nejvíce(J5m) i moudrostí i chrabrou silou svou(J5m) po širém kraji sladké Francie(J5m) Tu vévoda byl dánský Ožier(J5m) a arcibiskup Turpin rekovný(J5m) a Richard starý se svým synovcem(J5m) tu starý Aslin hrabě gaskoňský(J5m) tu Tibald z Reimsu velký Milon též(J5m) a Gerier a Gerin Roland pak(J5m) a ušlechtilý hrabě Olivier(J5m) jenž Rolandovi povždy na blízku(J5m) Ti byli všichni kolem trůnu teď(J5m) a mnoho mnoho jiných bohu žel(J5m) též Ganelon tam byl jenž zrádcem pak(J5m) se stal ve chvíli kleté Počala(J5m) na císařovo rukou kynutí(J5m) ta neblahá nešťastná porada(J5m) Děl Karel na svém trůně pod sosnou(J5m) Vy víte mocní říše baroni(J5m) co Marsil posly svými hlásil mi(J5m) křest přijat slíbil podrobit se chce(J5m) a nesmírné podává bohatství(J5m) Však dříve chce bych do Cách vrátil se(J5m) tam teprv splniti chce slovo své(J5m) Jsou sliby jeho slova upřímná(J5m) A všickni na to Příliš nevěřme(J5m) A bylo ticho Roland ale vstal(J5m) neb Karlův zrak byl na něm spočinul(J5m) a duše jeho spát jež nemohla(J5m) a vždy jej hnala k činům rekovným(J5m) si hledá těmi slovy úlevy(J5m) Jak na chvíli jen věříš pohanům(J5m) Cos pravil nám jest čirým bláznovstvím(J5m) Byl Marsil povždy zrádcem prokletým(J5m) Jak tomu dávno přišlo poselství(J5m) a měli ratolesti z oliv též(J5m) a slibovali jak ti lháři dnes(J5m) Ty radil jsi se s pairy svými též(J5m) a pošetilí byli věru dost(J5m) že po tvé vůli radu poskytli(J5m) Dva hrabata jsi poslal k Marsilu(J5m) Kde jsou Kdes v horách bídně zhynuli(J5m) Nuž volám k tobě Veď nás do boje(J5m) Do Saragossy veď nás dobudem(J5m) to město jak jsme ztekli ostatní(J5m) Ta vražda v horách není pomstěna(J5m) krev v žilách vře mi při té vzpomínce(J5m) Na prsa sklonil Karel hlavu svou(J5m) a vous si trhal mlčky rozechvěn(J5m) a nikdo nehles každý přemýšlel(J5m) jen Ganelon se hrdě usmíval(J5m) a povržlivě měřil Rolanda(J5m) Což Karle zvolal blázny vyslyšíš(J5m) Těch velkých slov jest dost a chvástavých(J5m) Ó neslyš je Neslyš i třeba mě(J5m) jen prospěch svůj ber moudře na zřetel(J5m) Král Marsil k tobě s mírem přichází(J5m) a sepnutýma prosí rukama(J5m) Proč odvrátit se hledat zase boj(J5m) když třeba není Uvěř Marsilu(J5m) Jest toho válčení juž dost a dost(J5m) Kdo jinak radí slyší pýchu svou(J5m) a o tvé blaho Karle málo dbá(J5m) nech blázny stranou moudrých přidrž se(J5m) Sáh Roland k meči krev mu k mozku jde(J5m) a hučí v uších věrný jeho druh(J5m) však zadrží jej dobrý Olivier(J5m) a šeptem chlácholí jej Zatím vstal(J5m) rek jiný který Karla oslovil(J5m) To moudrý Ném byl bílý jako sníh(J5m) a věhlasný pro jasnou rozvahu(J5m) Bylť jeden z nejvzácnějších vasalů(J5m) Tak pravil císaři Jest věru čas(J5m) by konec byl juž toho válčení(J5m) Je Marsil poražen Ty dobyl jsi(J5m) měst všech už sobě tvrze nestojí(J5m) juž ani jedné všechny vzdaly se(J5m) Král žádá slitování Skytni je(J5m) Jest hříchem věru mu je odepřít(J5m) A slibům dostojí když v záruku(J5m) nám syny posílá svých vasalů(J5m) Jen vyvol koho ze svých baronů(J5m) by slovo tvoje v Saragossu nes(J5m) Ten velký boj tak šťastně ukončen(J5m) On dobře mluvil rada zvolala(J5m) a Karel pravil S tebou souhlasím(J5m) Však koho pošlu poslem k Marsilu(J5m) Rád půjdu sám mu stařec odvětil(J5m) rač podati mi rukavici hůl(J5m) bych vykázal se pravým poslem být(J5m) Ne zvolal císař živě rozrušen(J5m) ty nepůjdeš tvou radu postrádat(J5m) mi za těžké jen sedni už a mlč(J5m) Ó neodmlouvej Při svých šedinách(J5m) při bílém vousu svém ti přísahám(J5m) že nepůjdeš Tu Ném se usadil(J5m) však Roland vstal a rychle pravil tak(J5m) Mně úzko zde A rád tam půjdu sám(J5m) Zbav bláznů se a moudré zadrž zde(J5m) Než Karel císař odpovědět moh(J5m) vstal rychle z trávy hrabě Olivier(J5m) a zatáh za rameno Rolanda(J5m) a zvolal s úsměvem O nikoli(J5m) Jsi příliš prchlý samý plamen jen(J5m) ty zajisté bys zle tam pochodil(J5m) a novou válku bys nám roznítil(J5m) Radč půjdu já když císař dovolí(J5m) Však Karel mračil se a hněval se(J5m) Vy oba tiši buďte rozkřik se(J5m) Ni jeden ani druhý nepůjde(J5m) to přísahám z pairů nižádný(J5m) Hned bylo velké ticho povstal teď(J5m) pan arcibiskup Turpin pravil tak(J5m) Máš pravdu Karle pairy svoje šetř(J5m) po sedm let juž válčí hrdinně(J5m) a velkých podstoupili zápasů(J5m) a mnoho snášeli Dej mi svou hůl(J5m) dej rukavici vlády symboly(J5m) a půjdu k Marsilu a do pravdy(J5m) mu trochu povím dle své zásady(J5m) Tu císař znova hněvem zahořel(J5m) Byl Turpin mu tak drahým obava(J5m) že zhynouti by u Marsila moh(J5m) jej pojala a zvolal rozzloben(J5m) Na koberec hned tiše usedni(J5m) ty pane Turpine a nehlesej(J5m) dřív než tvou radu sám si požádám(J5m) Pak zakaboněn pravil Rytíři(J5m) jak dlouho ještě posla hledat mám(J5m) A bylo ticho Roland ozval se(J5m) Mně zdá se pravil sám že Ganelon(J5m) by v Saragossu vydati se měl(J5m) Vždyť od něho ten návrh pochází(J5m) Což lépe někdo k tomu způsoben(J5m) A všichni na to Rada výborná(J5m) a Karel pravil Půjde Ganelon(J5m) Ten vzpřímil se a hněvem zaplanul(J5m) a vstoupl v prostřed kruhu odhodil(J5m) plášť vzácnou kožešinou vroubený(J5m) byl těžkým mu v té chvíli zuření(J5m) stál vysoký v svém rouše hedbávném(J5m) bled jako mramor oheň šlehal mu(J5m) však témně z očí sivých přehrdých(J5m) a krásný byl v svém záští nesmírném(J5m) jak bouře plna blesků klikatých(J5m) Ty hrdopyšný hřměl na Rolanda(J5m) zlou vidím vůli tvou Ty poslals mě(J5m) k mé zkáze v Saragossu přísahám(J5m) však jestli přec se navrátím že tvou(J5m) to bude zkázou vlastní uvidíš(J5m) Bol takový a také neštěstí(J5m) na hlavu svedu tvou že po život(J5m) po celý pykat budeš zvůle své(J5m) Smál Roland se a pravil Šílenost(J5m) a pýcha z tebe mluví chvástavá(J5m) Že tebe nebojím se dobře víš(J5m) Však je li cesta ti tak odporná(J5m) za tebe půjdu zůstaň klidně zde(J5m) Děl Ganelon Nehledám zástupce(J5m) ty manem nejsi mým ne pán já tvůj(J5m) a sluší poslechnouti císaře(J5m) Já tedy půjdu jsem však toho jist(J5m) že dopustím se činů nemoudrých(J5m) bych nesmírné své zlobě ulehčil(J5m) Tu hlasitě se Roland zasmál zas(J5m) a Ganelon div vztekem neomdlel(J5m) smrt v srdci měl k Rolandu přistoupil(J5m) a zasípěl Ty pomníš kdys mých slov(J5m) Já nenávidím tebe Rolande(J5m) ty hnals mě do zkázy já pomstím se(J5m) Pak přemohl se pravil Karlovi(J5m) Jdu k Marsilovi dle tvých rozkazů(J5m) však myslím že se více nevrátím(J5m) Než pane nezapomeň žena má(J5m) že sestrou tvou mám syna Baldvina(J5m) ó střež mi ho On bude bohatýr(J5m) Za mne jej miluj neboť dobře vím(J5m) že neuvidím více jeho tvář(J5m) Děl Karel suše Příliš něžným jste(J5m) Mých rozkazů teď buďte pamětliv(J5m) můj pane Ganelone poslyšte(J5m) tak mluvte v Saragosse s Marsilem(J5m) Chce Karel císař abys přijal křest(J5m) pak držet budeš Hispanie půl(J5m) co jeho man tu druhou půli dá(J5m) co léno Karel v ruce Rolandu(J5m) neb největší on boje bojoval(J5m) po sedm let A nechce li Marsil(J5m) se podrobit pak pane řekneš mu(J5m) že přijdu Saragossu obléhat(J5m) a s boží pomocí jí dobudu(J5m) pak povedu jej do Cách postavím(J5m) před soud jej pairů V hanbě zahyne(J5m) Zde jest můj list a na něm pečeť má(J5m) Ten pravou rukou podej pohanu(J5m) Měl hlavu k prsoum svislou Ganelon(J5m) a posud bled byl chvěl se osykou(J5m) však císař nedbal pravil dále tak(J5m) Zde rukavice moje zde má hůl(J5m) Ty vezmi symboly Jsi vyvolen(J5m) za posla jednohlasně radou mou(J5m) Ne zvolal Ganelon já zvolen jsem(J5m) pro tuto cestu zkázy zničení(J5m) jen Rolandovým bujným rozmarem(J5m) a proto záštím nenávidím jej(J5m) tak nezdolným jak plamen pekelný(J5m) a nenávidím Oliviera též(J5m) neb jeho druhem jest a pairy též(J5m) neb oni všichni vraha milují(J5m) A zde před tváří tvou ó císaři(J5m) já nepřátelství věčné hlásám jim(J5m) Toť zloby příliš Karel odvětil(J5m) a podával mu rukavici hůl(J5m) však Ganelon tak hněvem třásl se(J5m) že z ruky vypadly mu na trávu(J5m) Tu vzkřikli všichni Zlé to znamení(J5m) To poselství nám k zdaru nebude(J5m) Však uvidíte šeptal Ganelon(J5m) a Roland řekl Strachem chvěje se(J5m) před Marsilem A na to Olivier(J5m) Ne zúmyslně vše to učinil(J5m) chce neštěstí nám způsobiti všem(J5m) Teď Karel kříž nad poslem udělal(J5m) a povstal Rada rozcházela se(J5m) a Ganelon si šel pro zbraně své(J5m) sed na oře a jeho manové(J5m) mu s pláčem děli S tebou půjdeme(J5m) nechť tam i jista smrt Však Ganelon(J5m) jim pravil Ne já sám se vydám tam(J5m) bych život šetřil váš Vy vraťte se(J5m) do sladké Francie a pozdravte(J5m) mi ženu drahou syna Baldvina(J5m) a Pinabela mého přítele(J5m) Jak mně jste věrně sloužili tak kdys(J5m) i synu mému služte Pravil tak(J5m) a hrd a bled a vele zasmušen(J5m) na cestu v Saragossu vydal se(J5m) Háj stinný z oliv stál mu na cestě(J5m) tam Blankandryn jej čekal schytralý(J5m) a počal mluvit takto s povzdechem(J5m) Ó jaký rek jest Karel císař tvůj(J5m) Jak válčit zná jak svět si podrobit(J5m) On nedbá hor ni moře slaného(J5m) Ach žel že v zlobě na nás vzpomněl si(J5m) Proč vlast mou hubí slunné Hispansko(J5m) Tak vůle jeho odsek Ganelon(J5m) a svěsil hlavu v hlubých přemyslech(J5m) Však Blankandryn jej zase vyrušil(J5m) Jak rekovný ves křesťanský je lid(J5m) z hrdin Roland největší se zdá(J5m) div není že jej Karel miluje(J5m) nad všechny nejvíc láskou otcovskou(J5m) Kdo vida ho by v lásce neměl jej(J5m) Mlč zvolal Ganelon a nechval ho(J5m) Jest tvého lidu nejlítější vrah(J5m) on jediný štve Karla v stálý boj(J5m) a Oliver ten věrný jeho druh(J5m) a dvanáct pairů Pokud na živě(J5m) ti budou mužové boj potrvá(J5m) a Karel podmaní si celý svět(J5m) Ten ukrutný ten Roland prokletý(J5m) by tedy zhynout měl i jeho druh(J5m) Tak zvolal Blankandryn a Ganelon(J5m) kýv hlavou amen amen šeptaje(J5m) A pohan pohnal mezka svého blíž(J5m) jal Ganelona vřele za ruku(J5m) a pravil Přítelem chci tobě být(J5m) na dvoře v Saragosse společné(J5m) nás záští pojí Zbledl Ganelon(J5m) jak bleskem dotknut bolně sebou trh(J5m) však pojal ruky jeho šeptaje(J5m) Smrt jejich chci a zkázu záhubu(J5m) A jeli spolu jako přátelé(J5m) a radili se dlouho v důvěře(J5m) až valy Saragossy spatřili(J5m) Tu slezli ze sedel a pohan ved(J5m) hned Ganelona přímo ku králi(J5m) Pod velkým dubem trůn byl postaven(J5m) egyptský hedbáv tvořil baldachýn(J5m) a v celé slávě seděl Marsil tam(J5m) a nepřehledné davy dvořanů(J5m) kol tlačily se Ticho hluboké(J5m) však panovalo v sadě čekali(J5m) co Karlův posel nese Blankandryn(J5m) ved Ganelona za ruku a řek(J5m) Ted směle mluv král sluch ti naklonil(J5m) Tu Ganelon se chvíli rozmýšlel(J5m) a záští svému v srdci naslouchal(J5m) pak schytrale tak krále oslovil(J5m) Zdráv pane buď ve jménu Ježíše(J5m) Tak velí tobě Karel přijmeš křest(J5m) a za to ráčí tobě ponechat(J5m) půl Hispanska co léno druhou půl(J5m) však Rolandovi reku postoupíš(J5m) ó pane zlé to bude sousedství(J5m) ty poznáš hrdost jeho nesmírnou(J5m) a kdybys zdráhal se pak běda ti(J5m) pak v poutech do Cách budeš odvlečen(J5m) kde v hanbě zhyneš Juž jsem domluvil(J5m) Král Marsil zavrávoral šílená(J5m) jej uchvátila divá zběsilost(J5m) a pozved ruku aby udeřil(J5m) do tváře posla hbitě Blankandryn(J5m) jej zadržel a nutil na trůn zpět(J5m) a celou zahradou hluk nesmírný(J5m) se rozlehal jak bouřný moře huk(J5m) Však v Ganelonu králův posuněk(J5m) byl hrdost muže bleskem probudil(J5m) čest zastínila city ostatní(J5m) a vřava všech těch lítých pohanů(J5m) v něm odvahu zvýšila rekovnou(J5m) Meč vytasil o strom se podepřel(J5m) a zvolal hlasem burácejícím(J5m) a s pyšným bohatýrským úsměvem(J5m) Hoj věrný meči krásně svítící(J5m) jsi jako teplý slunce paprslek(J5m) Teď nastane nám práce příteli(J5m) A pokud spojeni my zůstanem(J5m) u dvora v Cáchách nikdo neřekne(J5m) že v cizině jsme sketně podlehli(J5m) Než po nás bude sklizeň velikou(J5m) my nakupíme reků nejlepších(J5m) kol sebe v seči Vřava utichla(J5m) ne bez obdivu všickni mlčeli(J5m) a konečně se Marsil utišil(J5m) ač bledý retem trhal chvěje se(J5m) A Ganelon v tom tichu hlubokém(J5m) se ozval znova takto volaje(J5m) na čest svou pamatuje rytířskou(J5m) a na Karla a slávu Francie(J5m) Chci zapomenout králi urážku(J5m) však nikdy za vše světa bohatství(J5m) za všechno zlato které stvořil bůh(J5m) já nesvolím bych volně neřekl(J5m) co mými ústy Karel hlásá ti(J5m) pán všemocný můj a tvůj nepřítel(J5m) Tak mluvě odhodil svůj krásný plášť(J5m) ves sobolem a zlatem vroubený(J5m) a hrdě stál jak sosna vzpřímený(J5m) meč třímaje jak anděl v zjevení(J5m) krok blíže králi činil promluvil(J5m) žel opět svého záští pamětliv(J5m) Nuž ještě jednou poselství mé slyš(J5m) Křest přijat tobě císař poroučí(J5m) a polovici zemí hispánských(J5m) ti v léno dá Tu druhou půli však(J5m) ty Rolandovi oddáš rekovi(J5m) Zlé pravím ti to bude sousedství(J5m) a zlověstné pro říš tvou v Africe(J5m) Je Roland rádcem prvním císaře(J5m) a stále štve ho v boje obrovské(J5m) Týž Roland jest to který nedávno(J5m) na město někdy tvoje Karkason(J5m) byl s vojskem táhl Z daleka juž věž(J5m) se Karkasonská v úctě sklonila(J5m) před velkým Karlem a před Rolandem(J5m) Když město padlo zlaté jablko(J5m) tam Roland našel přines císaři(J5m) a pravil mu Hle světa celého(J5m) tak vlády symbol k nohám kladu ti(J5m) Týž Roland jest to Avšak podrob se(J5m) neb přijde sem a v pouta vrhne tě(J5m) a v Cáchách smrt a hanba čeká tě(J5m) Teď bylo hluché ticho omráčen(J5m) byl Marsil potupným tím poselstvím(J5m) a jméno Rolandovo letělo(J5m) šept tlumený spojeno s prokletím(J5m) z úst každého Teď vyňal Ganelon(J5m) list císařův a podal s poklonou(J5m) jej Marsilovi Rukou nejistou(J5m) ten pečeť trhá hledí do listu(J5m) a zbledne znova vzřikne vášnivě(J5m) Co Karel ještě žádá uslyšte(J5m) Chce abych ujce svého vydal mu(J5m) jenž manem mým jest věrným v Africe(J5m) a hostem u mne mešká právě zde(J5m) bych vydal mu jej bez prodlení hned(J5m) za vraždu v horách někdy spáchanou(J5m) na jeho poslech List mu z ruky pad(J5m) a vřava nová hřměla zahradou(J5m) a znova táhl Ganelon svůj meč(J5m) as na dva prsty z pochvy Blankandryn(J5m) však cosi šeptal králi do ucha(J5m) byl Marsil náhle změněn s trůnu vstal(J5m) a kývl rukou ticho nastalo(J5m) a velel král by všickni odešli(J5m) Sám do hloubi šel velké zahrady(J5m) kde u fontánu věčně šumného(J5m) se křeslo bílé skvělo ze sloni(J5m) Do toho křesla král se smuten vrh(J5m) a zakryl tvář za ním stál jeho syn(J5m) a jeho ujec kalif africký(J5m) Děl Blankandryn S tím Frankem promluv si(J5m) On přísahal mi věrné spojenství(J5m) v něm naše spása Zmuž se pane můj(J5m) Ať tedy přijde Marsil odvětil(J5m) a Blankandryn za chvíli přived jej(J5m) za ruku ved ho v hloubí zahrady(J5m) až před krále kde zrádce Ganelon(J5m) svou černou zradu tkal a přísahal(J5m) Zved hlavu král s pravil s úsměvem(J4m) Já jednal pošetile křesťane(J5m) dnes věru s tebou Odpusť urážku(J5m) Do zítřka bohatě se vykoupím(J5m) Dar hostinný můj přijmeš upřímný(J5m) Dle vůle tvé děl tiše Ganelon(J5m) tvář ruměncem mu temně vzplanula(J5m) přec potlačil výčitku svědomí(J5m) a dobrý jeho anděl s pláčem prch(J5m) Král volněji počal teď mluviti(J5m) Můj Ganelone jsem vám přítelem(J5m) Nuž mluvte mi o Karlu císaři(J5m) To divné jest jak starý jest to muž(J5m) Je celý jako sněhem pokrytý(J5m) na věru mou vždyť jest mu dvě stě let(J5m) Co bojů podstoupil co zápasů(J5m) Co králů mocných povalil juž v prach(J5m) Ah jest to pýcha příliš veliká(J5m) ba ukrutenství Nenasytný jest(J5m) Jej nehaň zvolal prudce Ganelon(J5m) neb dávná jeho věrnost vzplanula(J5m) mu v srdci bohu žel že naposled(J5m) Jej nehaň zvolal záře obdivem(J5m) Jest pravý bohatýr a velký král(J5m) Nad všechny smrtelníky povýšil(J5m) jej všemohoucí na nebesích Bůh(J5m) Však obdiv svůj já nikdy nezapru(J5m) děl Marsil chytře Ah jak velký jest(J5m) Však na mou věru jest mu dvě stě let(J5m) což nikdy nepřestane bojovat(J5m) Ne pokud Roland bude na živu(J5m) děl Ganelon ten Roland vítězný(J5m) jenž soka nemá věř mi pod sluncem(J5m) On Karlův štít jest on jest jeho meč(J5m) Jest císař Karel takto ozbrojen(J5m) jist proti nepřátelům veškerým(J5m) Rek Roland Olivier a pairové(J5m) jsou nejpevnější v boji pavézou(J5m) Jak vlastní život Karlu drazí jsou(J5m) Král takto děl Můj pane však můj lid(J5m) též válčit umí lví má v sobě krev(J5m) a mnoho jest nás Zvolal Ganelon(J5m) Však proti pairům proti Rolandu(J5m) a proti jeho druhu slabí jste(J5m) Ti kdyby padli Karel byl by sláb(J5m) a války věru že by střežil se(J5m) Vzkřik Marsil Nenávidím Rolanda(J5m) A Ganelon se usmál Nemám jej(J5m) já v lásce též A vidět jeho smrt(J5m) by rozkoší mi bylo Dej mi jej(J5m) do rukou tedy Marsil odvětil(J5m) To snadné bude pravil Ganelon(J5m) Do Cizru v průsmyk Karel povede(J5m) své vojsko k návratu se chystaje(J5m) a pochod jeho Roland Olivier(J5m) že střežit budou já se postarám(J5m) Jim Karel snadno svěří zadní voj(J5m) jejž z dvacet tisíc asi sestaví(J5m) těch nejchrabřejších mužů Francie(J5m) Svých pohanů sto tisíc na ně vrž(J5m) I kdyby v prvním boji podlehli(J5m) přec pozděj nepřítele udusí(J5m) a Roland konečně přec zahyne(J5m) pak vrahů rázem zbaven jest tvůj kraj(J5m) neb bez Rolanda Karel jesti sláb(J5m) a celá země širá v pokoji(J5m) si odpočine sladce od bojů(J5m) Král vzdychl si a zvolal Přísahej(J5m) že Rolanda tam najdu kde jsi řek(J5m) že možno bude usmrtiti jej(J5m) A líbal zrádce Na to Ganelon(J5m) na svaté ostatky mu přísahal(J5m) jež jeho meče hruška tajila(J5m) Tak ujednána zrada zločinná(J5m) Král na to též na knihu přísahal(J5m) na svaté Mohameda zákony(J5m) že najde li jak jistí Ganelon(J5m) při zadním voji reka Rolanda(J5m) že usmrtí jej Načež Ganelon(J5m) Buď vůle tvoje králi žehnána(J5m) Dům králův hlaholil teď radostí(J5m) do síně zrádce vedli slavnostní(J5m) kde pohané jej vřele vítali(J5m) co spojence a dary vybrané(J5m) mu přinášeli štědře Slavný byl(J5m) rek v Saragosse tenkrát Valdabrun(J5m) ten pravil zrádci Ganelonovi(J5m) Zde jest můj meč jest zdoben kameny(J5m) na zlatém jilci perlou převzácnou(J5m) Buď nyní tvým na důkaz bratrství(J5m) Ty pomůžeš mi skolit Rolanda(J5m) A líbali se oba navzájem(J5m) A jiný pohan jménem Klimorýn(J5m) mu přilbu dal jak slunce svítící(J5m) a objali se též Pak královna(J5m) ze vnitra komnat vyšla spanilá(J5m) jak měsíc Jemný závoj kryl jí tvář(J5m) jímž vlahé její oči svítily(J5m) a sladce pravila mu Pane můj(J5m) já kořím se vám neboť říkají(J5m) že spásu přinášíte zemi té(J5m) pro kterou tolik slz jsem prolila(J5m) Choť můj vás ctí a všichni rekové(J5m) Hle dva ty náramky já posílám(J5m) dar vaší ženě Dobře střežte je(J5m) neb krásnějších jste nikdy neuzřel(J5m) Tak pravíc podala mu klenoty(J5m) jež svítily jak duha na nebi(J5m) a zmizela jak lehký mráčku stín(J5m) jen vůně z rouch se ještě šířila(J5m) po síni která světlej zdála se(J5m) zjev pokud její krásný zdobil ji(J5m) Teď kázal král by připravili hned(J5m) ty dary jež byl slíbil Karlovi(J5m) a kázal aby sedli na koně(J5m) ti junoši již rukojměmi šli(J5m) do zkázy jisté smutné oběti(J5m) by Karel klamu pevně uvěřil(J5m) A naposled jal Marsil za ruku(J5m) za pravou Ganelona mluvě tak(J5m) Buď věren slibům věř že litovat(J5m) pak mého nebudeš kdy přátelství(J5m) Rok každý deset mezků přiklusá(J5m) v tvůj dům a přinese ti darů mých(J5m) ze zlata arabského Nyní jdi(J5m) a vezmi klíče toho města zde(J5m) a odevzdej je s dary Karlovi(J5m) Jen dbej by Roland v zadním voji byl(J5m) Juž chvátám pravil na to Ganelon(J5m) a Saragossu nechal za sebou(J5m) Noc prchala a Karel zbudil se(J5m) do bílých par archanděl Gabriel(J5m) jenž povždy v hlavách jeho lože bděl(J5m) se ztratil jak když hvězda zapadne(J5m) a věrní rytíři již střežili(J5m) stan jeho každou noc již třímali(J5m) meč v jedné ruce v druhé rozžatou(J5m) nad sněhy čistší svíci voskovou(J5m) sto vždy jich bylo odcházeli juž(J5m) když noční služba jejich skončena(J5m) a Karel sám šel tichou slyšet mši(J5m) již Turpin denně sloužil pod stromem(J5m) Pak v trávu zelenou se posadil(J5m) na nevysokém mírném pahorku(J5m) a zíral v tichý slunný širý kraj(J5m) Tu na obzoru náhle vynořil(J5m) se průvod skvělý vichrem bouřil blíž(J5m) a císař v čele jezdců poznával(J5m) teď Ganelona S koně seskočiv(J5m) se zrádce Karlu klaněl hluboce(J5m) a pravil takto s klidnou hrdostí(J5m) Já vykonal co jsi mi uložil(J5m) a jménem božím pozdravuji tě(J5m) Zde juny vedu které zárukou(J5m) ti Marsil posílá dál vezu ti(J5m) dar nesmírný který ti podává(J5m) a zde jsou klíče Saragossy též(J5m) Jen kalifa můj králi nevedu(J5m) Prch z města když král Marsil prohlásil(J5m) že křesťanem se stane Na loď prch(J5m) však bouře náhle zachvátila jej(J5m) a utopil se bídně s lidem svým(J5m) Král Marsil za tebou na cestě jest(J5m) a v Cáchách svatý přijme slavně křest(J5m) a vasalem tvým bude jak to chceš(J5m) A Karel zvolal Bohu děkuji(J5m) Ty velkou službu jsi mi prokázal(J5m) a bohatě tvou práci odměním(J5m) Ty jeden z prvních v radě budeš mé(J5m) Zněl hlahol trub nad širou krajinou(J5m) a radost byla velká Padal stan(J5m) za stanem rychle oři řehtali(J5m) a celé vojsko bylo na nohách(J5m) vše chystalo se kvapně k návratu(J5m) do milené do sladké Francie(J5m) Však mezi tím co Karel blaze děl(J5m) Tak u konce ten nekonečný boj(J5m) v té samé době vojsko nesmírné(J5m) juž zuřivých a lítých pohanů(J5m) se sbíralo na zkázu křesťanů(J5m) a jako smečka větřili juž krev(J5m) A mezi tím co meče brousili(J5m) juž nevěřící k seči nesmírné(J5m) stál Karel klidně s pairy na louce(J5m) a radil se o dalším postupu(J5m) Na louce stál a netušil to zlo(J5m) jež plížilo se světlo padalo(J5m) na jeho hlavu z hloubi blankytu(J5m) a bylo jasno v duši hrdinské(J5m) co v temných lesích pohan číhal juž(J5m) a zvedal zrádně proti tomu nůž(J5m) jenž ze všech jeho srdci nejblíž byl(J5m) O bože náš jak veliký to bol(J5m) Děl Karel pairům Na hranici jsme(J5m) nuž komu svěřím úzké průsmyky(J5m) by za námi je střežil Zadní voj(J5m) kdo povede A všichni mlčeli(J5m) až Ganelon se ozval Císaři(J5m) toť úkol pro velkého hrdinu(J5m) Víš jak mne Roland v duši urazil(J5m) Přec uznávám že z nás je největší(J5m) a pravím ti Ať střeže průsmyky(J5m) ať zadní vede voj Ze smířlivým(J5m) chci býti takto vidíš císaři(J5m) Však Karel zasmušil se připomněl(J5m) si neurčitě temně jakýs sen(J5m) jejž v noci měl a v kterém Ganelon(J5m) jak ďábel usmíval se příšerně(J5m) Kdo přední by pak vedl zvolal voj(J5m) A Ganelon Nuž z Dánska Ožier(J5m) Rek takový přec má tvou důvěru(J5m) Než císař odpověděl ozval se(J5m) tak Roland Ganelone měj můj dík(J5m) Tys veliký mi úkol vymohl(J5m) u císaře a Karel uvidí(J5m) že v lepší ruce dát jej nemohl(J5m) To dobře vím děl zrádce Ganelon(J5m) A Roland na to Však též dobře vím(J5m) že z lásky nejednals Mou zkázu chceš(J5m) Však přes to rád povedu zadní voj(J5m) A obrátil se na to k císaři(J5m) Luk svůj mi dej svůj těžký ujče luk(J5m) A uvidíš že jej tak nepustím(J5m) jak Ganelon upustil strachem hůl(J5m) a rukavici tvou při myšlénce(J5m) na nebezpečí s králem Marsilem(J5m) Luk svůj mu Karel dal a slzy měl(J5m) ve zracích jasných za vous trhal se(J5m) a zvolal pohnut Nuž můj sestřenče(J5m) půl mého vojska podrž u sebe(J5m) Ne zvolal Roland Čeho bát se mám(J5m) Mně dvacet tisíc chrabrých postačí(J5m) již v sladké zrodili se Francii(J5m) Ty klidně beř se nyní průsmyky(J5m) a bezpečen jsi pokud ve mně dech(J5m) Po těchto slovech vyjel na pahor(J5m) na bílém oři jménem Vejlantif(J5m) brň slunolesklou z ocelových ok(J5m) měl na sobě přes bílou tuniku(J5m) na hlavě přilbu kamy zdobenou(J5m) a po boku meč visel Durandal(J5m) se zlatou rukovětí na šíji(J5m) štít zavěsil si který bohatě(J5m) byl omalován květy pestrými(J5m) a pozved kopí s bílým praporem(J5m) jehožto dlouhé zlaté třepení(J5m) až na jilec mu meče sahalo(J5m) Tak na pahorku stál a se všech stran(J5m) My s tebou půjdem muži zvolali(J5m) již zrodili se v sladké Francii(J5m) Tu bylo vidět jak byl milován(J5m) Po boku jeho hned byl Olivier(J5m) druh jeho nejdražší i pairové(J5m) a arcibiskup Turpin nescházel(J5m) Při hlavě své řek s tebou zůstanu(J5m) Pak zvolil dvacet tisíc rytířů(J5m) si Roland bohatýr a císař hnul(J5m) se s vojskem v pochod Přední vedl voj(J5m) muž danský Ožier a vzali směr(J5m) ku Ronsevalům Roland Olivier(J5m) a dvanáct pairů s arcibiskupem(J5m) a dvacet tisíc mužů z Francie(J5m) té sladké vlasti v zadu zůstali(J5m) by od nepřátel vojsko chránili(J5m) ach netušili černý osud svůj(J5m) V svém srdci Ganelon se radoval(J5m) a ďábelsky mu oči svítily(J5m) Šlo vojsko šlo a k předu lilo se(J5m) jak řeka široká a průsmyky(J5m) se tměly závratnými stěnami(J5m) na jejichž temenech se černaly(J5m) jak noc hluboké lesy šumící(J5m) a kroky mužů koňů duněly(J5m) jak hřmění tisíc bouří příšerně(J5m) na patnáct mil ten hukot slyšán byl(J5m) Však pomalu se hory nížily(J5m) a světlo bylo posléz před vojskem(J5m) kraj gaskoňský se v slunci zatřpytil(J5m) a všickni zříce sladkou Francii(J5m) do radostného pláče propukli(J5m) a něha v srdcích zaplanula všech(J5m) a zpomínali ušlechtilých žen(J5m) a dětí svých a krbů domácích(J5m) a k azurnému nebi neslo se(J5m) jak modlitba to slovo přesladké(J5m) Vlast naše drahá krásná Francie(J5m) I Ganelon na ženu vzpomínal(J5m) však záští jeho ještě mocněji(J5m) mu vřelo v srdci z oka vyšlehlo(J5m) a císař zahled blesk ten divoký(J5m) a duše jeho náhlým tušením(J5m) a bolem velikým se plnila(J5m) a slzy ze zraků mu vytryskly(J5m) a pomalu mu tekly po tváři(J5m) a jasněji teď viděl onen sen(J5m) jenž neurčitý jako ve mlhách(J5m) mu v hloubi duše dlel a Némovi(J5m) jenž po boku mu jel tak vzdychl si(J5m) Jest Ganelon zajisté Jidášem(J5m) Proč Rolanda jsem nechal za sebou(J5m) v té osudné v té zrádné cizině(J5m) A všichni kteří byli na blízku(J5m) ten samý ucítili náhlý strach(J5m) a vidouce jak Karel zaplakal(J5m) i oni slz se neubránili(J5m) Však smutek ten pomalu pominul(J5m) a dále v drahý slavný rodný kraj(J5m) se vojsko bralo s velkým jásotem(J5m) A dobou tou co krásnou Francii(J5m) tak vítali francouzští rekové(J5m) král Marsil jako moře valil se(J5m) ze svého města s vojskem nesčetným(J5m) přes hory doly pláně široké(J5m) a každý z nich byl lítý zuřivý(J5m) jak ďábel jejž dno pekel vychrlí(J5m) blíž přicházeli k místu blíž a blíž(J5m) kde v temných lesích jejich spojenci(J5m) je čekali a jako proudy dva(J5m) se k místu hnali kde na pahorku(J5m) ve Ronsevalech na vždy památných(J5m) se bílý prapor vlnil Rolandův(J5m) A náčelníci krále Marsila(J5m) teď meče tasili a přísaha(J5m) že skolí Rolanda že z rytířů(J5m) těch franckých ani jeden s životem(J5m) jim nevyvázne hřměla k nebesům(J5m) a do trub zatroubit dal Marsil král(J5m) a hromem hlahol ten se rozlehal(J5m) a v slunci třpytu se všech nyní stran(J5m) se saracenské voje rojily(J5m) jak moře které řvoucí pohrozí(J5m) že zem chce pohltit A slyšeli(J5m) ten hukot velký franští rytíři(J5m) pod příkrou strání Ronsevalských skal(J5m) a nesmírnou viděli záplavu(J5m) těch temných mužů zbraní třpytivých(J5m) A bylo ticho v jejich ležení(J5m) jak omámeni byli okamžik(J5m) až chladně Olivier tak promluvil(J5m) Můj Rolande mně zdá se velice(J5m) že Saraceni s námi zahrají(J5m) A Roland na to Dejž to milý bůh(J5m) My víme co nám káže povinnost(J5m) Kam postavil nás Karel zůstanem(J5m) a rádi podstoupíme pro něj boj(J5m) i život za něj dáme třeba li(J5m) Z nás každý rány umí rozdávat(J5m) a jako vždy to opět dokážem(J5m) ať padneme Jen v sladké Francii(J5m) když nikdo píseň skládat nemůže(J5m) o nás co o sketách Buď s námi bůh(J5m) My dobrý příklad dejmež ostatním(J5m) Tak pravil Roland tasil jasný meč(J5m) a jasná byla mužná jeho tvář(J5m) jak duše jeho prostá hrdinná(J5m) druh jeho Olivier též tasil meč(J5m) a po něm všickni franští rytíři(J5m) a jasně všickni k nebi hleděli(J5m) na okamžik pak v dáli před sebe(J5m) kde moře Saracénů bouřilo(J5m) a klidně čekali až začne boj(J5m) Blíž Saraceni přicházeli blíž(J5m) a země hluše temně duněla(J5m) Děl Olivier Celá Hispanie(J5m) se travným dolem valí proti nám(J5m) Co jiskřících se přilbic brnění(J5m) Toť celé moře bílých praporů(J5m) na koncích kopí spočíst nemožno(J5m) ty pluky šiky čety pohanské(J5m) Jde hlava kolem co jich proti nám(J5m) Ah páni drazí moji z Francie(J5m) ať Bůh nám pomůže tak krutý hoj(J5m) nás čeká jako žádný doposud(J5m) Tu v odpověď mu všickni zvolali(J5m) Buď proklet na útěk kdo vzpomene(J5m) Smrt hrůzu pro nás nemá pražádnou(J5m) Však Olivier tak pravil Rolandu(J5m) Můj milý druhu reku Rolande(J5m) Na zlatém řetěze roh ze sloni(J5m) ti visí na šíji tvůj olifant(J5m) roh zvuků zázračných a obrovských(J5m) Do rohu svého zatrub uslyší(J5m) jej Karel v dálce neboť nese se(J5m) jak burný vichr hřmící rohu zvuk(J5m) na míle do kola Však Roland děl(J5m) To pošetilé věru bylo by(J5m) To se slávou mou nejde srovnati(J5m) Ne olifant má práci Durandal(J5m) meč jasný můj Ó Marsil litovat(J5m) dnes ještě bude že se odvážil(J5m) sem k průsmykům A opět Olivier(J5m) tak prosil jej Můj druhu jediný(J5m) vem olifant svůj roh a zaduj v něj(J5m) Hrom rozlehne se dolem horami(J5m) a Karel přispěje nám na pomoc(J5m) Ne nechci zlostně zvolal Roland rek(J5m) Mám meč svůj dobrý potopím jej v krev(J5m) až po jilec po zlatý uvidíš(J5m) Pro zmar svůj vlastní pohan na nás jde(J5m) A po třetí jej prosil Olivier(J5m) Do rohu zatrub drahý příteli(J5m) Ne hanba v tom když voláš na pomoc(J5m) Nás hlouček jen a zástup nesmírný(J5m) se blíží nám Jak lze se ubránit(J5m) Tím lépe pravil Roland když jich víc(J5m) tím větší zápal bude odvaha(J5m) Čím smělej budem bojovat tím víc(J5m) nás Karel císař bude v lásce mít(J5m) A zatím blíže Marsil přikvačil(J5m) a šiky jeho divé nesčetné(J5m) a zvolal Olivier Nuž budiž tak(J5m) Juž blízci jsou a Karel daleko(J5m) Tys nechtěl pomoci jsme ztraceni(J5m) Mlč zvolal Roland Neznáš bázně vím(J5m) Ty kopím bojuj Durandalem já(J5m) svým dobrým mečem Dar to císařův(J5m) A umru li a vezme li jej kdo(J5m) mi z ruky chladné řekne zajisté(J5m) rek pravý meč ten nosil živ tě bůh(J5m) Teď vřava rostla byla strašlivá(J5m) hlas Turpinův však mocně hlukem zněl(J5m) Hoj pánové nám kyne slavný boj(J5m) krev pro Krista my rádi cedíme(J5m) Však dřív než život dáme pomněme(J5m) že křehcí jsme a hříchu nádoby(J5m) Do prsou kajicně se udeřme(J5m) a prosme Boha by nám prominul(J5m) Já jménem jeho hříchy odpouštím(J5m) vám vaše Kdo z vás v boji zemře dnes(J5m) co mučedníka za věc křesťanskou(J5m) bůh přijme jej a světlí andělé(J5m) v ráj plný svatých květů povedou(J5m) jej mezi stíny blaze zemřelých(J5m) Prach letěl k nebi bílý vysoce(J5m) neb dvacet tisíc mužů padalo(J5m) teď k zemi udeřilo kajicně(J5m) se do prsou a Turpin nad nimi(J5m) kříž udělal pak ruce povznesl(J5m) a svatým jménem božím žehnal jim(J5m) A prosti hříchů vstali radostně(J5m) a sedli na koně a klusali(J5m) a v čele jim jel Roland bohatýr(J5m) jak hvězda jasný s bílým praporem(J5m) a za ním Olivier a pairové(J5m) a na pohany hleděl hrozivě(J5m) na svoje ale sladce pokorně(J5m) Nuž jménem božím zvolal Olivier(J5m) a každý ostruhami koně bod(J5m) a Roland zvolal Sladká Francie(J5m) a dvacet tisíc s ním tak zvolalo(J5m) a jak dva vichry hrozné utkala(J5m) se obě vojska Nastal velký boj(J5m) Jel v čele Saracénů bohatýr(J5m) syn vlastní bratra krále Marsila(J5m) rek Valdabrun jenž Ganelonu meč(J5m) byl na znamení pobratření dal(J5m) na oři pyšném pyšně vzpřímen byl(J5m) a rouhavě tak zvolal z daleka(J5m) Vy sketi z Francie teď přišel den(J5m) kde poznáte svou celou nicotu(J5m) Váš starý král je blázen bláhový(J5m) že vás nám nechal v tomto průsmyku(J5m) Čest Francie dnes dozná pohromu(J5m) Na Ronsevaly nezapomene(J5m) A všickni pohané se rouhali(J5m) a láli Karlovi a Francii(J5m) Bez sebe bolestí tu Roland byl(J5m) na něj se vrhl skolil pohana(J5m) a duši jeho ranou obrovskou(J5m) mu z těla vyrazil že mrtev skles(J5m) To první čin byl nyní nastal boj(J5m) tak zuřivý jak požár v lesinách(J5m) jak stromy tam zde muži padali(J5m) krev tekla proudy zbraně řinčely(J5m) a stráně ronsevalské hučely(J5m) jak vichrem hrůzoplodnou ozvěnou(J5m) těch mečů úderů jež pršely(J5m) na štíty brnění a přilbice(J5m) těch divých bojechtivých výkřiků(J5m) jež hromem hřměly bohatýrům z úst(J5m) tím poplašených koňů řehotem(J5m) a vřavou všeobecnou nesmírnou(J5m) Kdo všechny činy pairů Rolanda(J5m) a Oliviera moh by vylíčit(J5m) kdo odvahu a sílu rytířů(J5m) těch z Francie i reků pohanských(J5m) Byl Roland dávno kopí roztříštil(J5m) a Durandalem nyní bojoval(J5m) Král jeden saracénský vyzval jej(J5m) a Roland rozpůlil až na sedlo(J5m) jej rázem na pokryté purpurem(J5m) Smrt širým polem sil a nakupil(J5m) jak hradbu kolem sebe skolené(J5m) a roucho dříve bílé červené(J5m) juž krví teď jak zora večerní(J5m) a sklonek slunce žití znamená(J5m) ta zora plná hrůzy každému(J5m) vždy z pohanů jemuž se přiblíží(J5m) Druh jeho Olivier jak zuřivý(J5m) na sběsilém svém oři projíždí(J5m) je kopí jeho dávno rozbité(J5m) a koncem jeho jako toporem(J5m) do pohanů dál tepe Viděl jej(J5m) a smál se Roland Holí bojuješ(J5m) jej oslovil Kde je tvůj dobrý meč(J5m) jenž jilec ze zlata má z křišťálu(J5m) Kde vzal bych času z pochvy tasit jej(J5m) Děl Olivier a dále letěl v boj(J5m) Seč každým krokem rostla hroznější(J5m) se stala každým oka mžiknutím(J5m) co rozbito tu kopí praporů(J5m) co pevných štítů mečů předobrých(J5m) Co bohatýrů mladost pohřbena(J5m) do prachu na vždy Neuvidí víc(J5m) ach matek svých a žen a dítek svých(J5m) ni drahých přátel již za horami(J5m) je čekali na půdě otcovské(J5m) Ach tolik leželo jich zsinalých(J5m) a pohanů dav ještě necouval(J5m) a za každého který mrtev kles(J5m) jich deset nových rostlo ze země(J5m) Stín jako temný vzniklo tušení(J5m) teď v mysli všech že bere převahu(J5m) zlo osudné že štěstí kloní se(J5m) na stranu saracénskou pomalu(J5m) v okamžiku tom ve Francii(J5m) se bouře snesla černá jako noc(J5m) zem třásla se a blesky pršely(J5m) a slunce zdálo se že uhaslo(J5m) ve pravé poledne To smutek byl(J5m) jejž příroda jevila nad pádem(J5m) těch reků v Ronsevalech hynoucích(J5m) a nad osudem temným Rolanda(J5m) Byl Marsil unaven a na chvíli(J5m) boj přestal zuřit Reci francouzští(J5m) šli mrtvé svoje sbírat po poli(J5m) a oči jejich vlhly slzami(J5m) Byl smutek jejich vele hluboký(J5m) když tolik mrtvých reků viděli(J5m) a duše jejich něhou chvěla se(J5m) pro ty již bez duše juž leželi(J5m) Však dlouho nebylo jim truchliti(J5m) neb znovu Marsil útokem juž hnal(J5m) Teď nejlepší své vojsko stavěl v šik(J5m) a na dvacet je proudů rozdělil(J5m) Jak dvacet lesklých hadů vlnil dav(J5m) se nepřehledný zlatem zářící(J5m) a drahými se kamy jiskřící(J5m) skrz bílý prach na místech přemnohých(J5m) neb mnoho králů knížat emirů(J5m) v těch plucích bylo z krajů zámořských(J5m) kde drahých kovů kamů bohatství(J5m) jest nesmírné A za světlem jak stín(J5m) se plouží vždy za třpytem slnícím(J5m) těch předních pluků spousta nesmírná(J5m) se divých pronárodů černala(J5m) jak věže strměli ti divoši(J5m) a temní byli jako vlhká zem(J5m) Když nová vřava přicházela blíž(J5m) tu mimoděk se franští rekové(J5m) na sebe mlčky tiše dívali(J5m) jak na vzájem by sčítat chtěli se(J5m) a arcibiskup Turpin takto děl(J5m) Juž není pochyby že zhyneme(J5m) den zítřejší nám svítit nebude(J5m) neb nikdo z nás se toho nedočká(J5m) až nové vyjde slunce Krásnější(J5m) však světlo v ráji božím uvítá(J5m) nás za to odpočinem blaženi(J5m) ve lůně svatých květů Sketa jen(J5m) tam místa nenajde Tu zvolali(J5m) jak jedním hrdlem všickni Vejdeme(J5m) tam bez výjimky tedy jak tu jsme(J5m) A poklekli a opět požehnal(J5m) jim arcibiskup záře nadšením(J5m) Do boje vrhli se jak pardové(J5m) val pevný jako skálu pairové(J5m) a Roland tvořili a Olivier(J5m) před ostatními Divy tvořili(J5m) Jak káceli tu pýchu pohanskou(J5m) Však žel o žel že řady řidnuly(J5m) a mnohý z paladýnů klesl v prach(J5m) ba nikdy více hlavy nepovznes(J5m) Boj neslýchaný nevídaný byl(J5m) Krev potoky po trávě zurčila(J5m) a meče bohatýrů skrouceny(J5m) a polámány byly bušením(J5m) a brnění a roucha servána(J5m) jim byla s těl a mnohý měl za zbraň(J5m) již pouze roh neb surmu měděnou(J5m) Jen tři sta ještě bylo na živu(J5m) však žádný bojovati nepřestal(J5m) Stál Roland Olivier a Turpin teď(J5m) na malé výšině a druhům svým(J5m) děl náhle Roland Bože Francie(J5m) jak vdova bídná kvílet měla by(J5m) O Karle Karle ó proč nejsi zde(J5m) kéž bratře Oliviere císaři(J5m) bych znamení o strasti té moh dát(J5m) Dech sbíral Olivier by mluvit moh(J5m) tak znaven byl Krev kryla ramena(J5m) mu silná roucho přilbu brnění(J5m) i hřívu jeho koně Sbíral dech(J5m) a druhu svému temně odvětil(J5m) Já nevím jak bys učinit to moh(J5m) Nám nezbývá než čestně zemříti(J5m) Tu Roland zarděl se a zašeptal(J5m) A roh můj hromozvučný olifant(J5m) Ne vzkřikl Olivier vždyť byla by(J5m) to hanba volat Karla na pomoc(J5m) Já ale chci děl Roland rozzloben(J5m) a pozved roh však druh jej zadržel(J5m) a jiskřícími zraky mluvil tak(J5m) Při hlavě své kdybychom vyvázli(J5m) a v sladkou vrátili se Francii(J5m) že k srdci přivinouti nedal bych(J5m) ti krásnou Aldu drahou sestru svou(J5m) již za ženu jsem tobě přislíbil(J5m) když duše tvoje po ní toužila(J5m) a láska k tobě růží rozkvetla(J5m) jí v cudných ňadrech bílých jako sníh(J5m) Bol nesmírný Rolandem lomcoval(J5m) V tvém oku zvolal cos jak nenávist(J5m) Co tobě druhu můj jsem učinil(J5m) Děl Olivier Tys vinen nezdarem(J5m) Jest hrdinství cos přece jiného(J5m) než šílenství a víc než zuřivost(J5m) mi platí moudrá míra v odvaze(J5m) Tvá slepota jest vrahem hrdin těch(J5m) Tys Karla o ně tupě oloupil(J5m) a postrádat je bude budoucně(J5m) ten velký Karel z lidí nejlepší(J5m) jenž hlavou jesti sladké Francie(J5m) té koruny celého křesťanstva(J5m) Ten Karel který hvězda zázračná(J5m) do konce věků svítit bude všech(J5m) To císaři jsi bloude učinil(J5m) A víš co druhá tvoje vina jest(J5m) Ty sama sebe smrti zasvětils(J5m) neb nepochybuj jest ti zemříti(J5m) a slepě šíleně tak oloupils(J5m) o největšího reka Francii(J5m) A víš co mně jsi ještě učinil(J5m) Mně nejvíce jsi ze všech ublížil(J5m) Tys přeťal velké naše přátelství(J5m) neb udušeno v krvi bude dnes(J5m) a bolestně se loučit jesti nám(J5m) Tak pravil Olivier a po tváři(J5m) mu slza tekla Roland bolně vzlyk(J5m) a Turpin na oba se pousmál(J5m) jak dobré slunce vzdech svůj potlačil(J5m) a děl jim klidně Žádná roztržka(J5m) a každého z nich pojal za ruku(J5m) a hleděli na sebe jasně zas(J5m) jak hvězdy na nebi A za chvíli(J5m) jal tak se arcibiskup mluviti(J5m) Roh olifant juž spásou nemůže(J5m) nám více být přec zaduj Rolande(J5m) vší silou do něho Ať uslyší(J5m) jej Karel Pomstí aspoň naši smrt(J5m) a zvedne z krve zneuctěný kříž(J5m) On nalezne nás mrtvy zachrání(J5m) však těla naše aby znesvětit(J5m) je pohan nemohl neb divá zvěř(J5m) je nezatáhla do svých brlohů(J5m) Nad mrtvolami vřele zapláče(J5m) a v smutku odveze nás ku pohřbu(J5m) do stínů svatých někam klášterů(J5m) Ty dobře děls mu Roland odvětil(J5m) a pozved mocný obrovský svůj roh(J5m) a celou silou prsou zatroubil(J5m) Hrom duněl dolem lesy chvěly se(J5m) a v horách vyskočila ozvěna(J5m) jak z hlubokého spánku vzrušena(J5m) a zařvala kamenná obryně(J5m) na třicet mil byl slyšán její hlas(J5m) Jak bolestně ach volal olifant(J5m) A jakou silou Roland zatroubil(J5m) Krev z úst se jeho lila červená(J5m) a s čela žíly v spáncích pukaly(J5m) a smysly jeho mlhou kryly se(J5m) Zvuk hrozný byl a pohan zarazil(J5m) se polekaně pluky couvaly(J5m) zvuk hrozný byl a letěl za hory(J5m) do Francie kde Karel slyší jej(J5m) a srdce tušením mu bolelo(J5m) a zvolal Přísám bůh toť olifant(J5m) Ném na to zvolal Zrada zdá se mi(J5m) že do osidel reky lapila(J5m) tam za horami Císař v zoufalství(J5m) si vlasy rval a zvolal Na koně(J5m) a Ganelona v pouta jímejte(J5m) Jest Jidášem sen zjevný jest mi teď(J5m) A jako vichr vojsko letělo(J5m) zpět do Hispanska Ó jak vysoké(J5m) ty hory jsou obrovské pošmurné(J5m) jak hluboké ty doly lesnaté(J5m) a prudké jak ty řeky divoké(J5m) Však všemi překážkami vítězně(J5m) jak bouře táhlo vojsko chvátící(J5m) a v čele jeho svatě velebně(J5m) jel starý císař v zlatém brnění(J5m) na které bílý splýval jeho vous(J5m) Krev utřel Roland s tváře pustil zas(J5m) roh olifant na zlatém řetězu(J5m) a hleděl kolem Zraky zalily(J5m) se slzami když viděl mrtvoly(J5m) na zemi ležet reků křesťanských(J5m) když viděl málo co jich zbylo jen(J5m) a udeřil se pěstí do prsou(J5m) Ó Francie děl osiřela jsi(J5m) Co dětí pláčeš svých ach vinou mou(J5m) To slyšel Olivier a žaloval(J5m) Žel že jsem druhu tobě vyčítal(J5m) Tu bolest kterou cítíš způsobil(J5m) jsem tobě slovy svými trpkými(J5m) Ó promiň mi Hle zase blíží se(J5m) juž nepřítel Zůstaň mi na blízku(J5m) Smrt kvačí na nás nerozlučme se(J5m) bez tebe nechci žít a padneš li(J5m) pak zemru bolem s tebou zároveň(J5m) Do koňů bodli s tváří zářící(J5m) vstříc nepřátelům opět letěli(J5m) Král Marsil smál se vida ostatek(J5m) ten skrovný bojovníků křesťanských(J5m) a na své volal Konec čiňte juž(J5m) a hlavy Oliviera Rolanda(J5m) mi přineste též arcibiskupa(J5m) Pluk za plukem se znova tedy hnal(J5m) na hrstku chrabrých reků Kristových(J5m) Na slovo krále emir Margaris(J5m) meč vytasil k lítému zápasu(J5m) Byl jako luna jasný spanilý(J5m) a v zemi jeho dívky nebylo(J5m) jež by se neusmála v milosti(J5m) tvář jeho krásnou vidouc kvetoucí(J5m) Buď bez starosti pravil Margaris(J5m) můj králi mocný Hned ti přinesu(J5m) tu bujnou hlavu Olivierovu(J5m) a do prachu ti k nohám složím ji(J5m) Bod oře svého letěl jako šíp(J5m) a dosáh svého cíle oběma(J5m) teď rukama se meče uchopil(J5m) a měřil ranou zhoubnou nesmírnou(J5m) na Oliviera ten sic uskočil(J5m) však hrotem meče zasáh Margaris(J5m) jej osudně tam mezi lopatky(J5m) kde pancéř jeho juž byl povolil(J5m) a meč mu v tělo vnořil hluboce(J5m) Že k smrti zraněn cítil Olivier(J5m) a silou poslední svůj pozved meč(J5m) a udeřil emira na hlavu(J5m) Déšť perel karbunkulů s přilbice(J5m) tu padal na zem přilba padla též(J5m) a lebka rozpoltěna zela mu(J5m) a krev se lila přes tvář spanilou(J5m) na které dívčí oči rády tak(J5m) zář byly sílaly a emir pad(J5m) a nehnul více údem Proklet buď(J5m) děl Olivier a k zemi vrávoral(J5m) však kolem sebe ještě šermoval(J5m) a zvolal Na pomoc pojď Rolande(J5m) Ach přišel okamžik juž loučení(J5m) A Roland z daleka jej uviděl(J5m) a zhléd jak bledl zsinal umíral(J5m) jak z těla krev se jemu valila(J5m) jak potokem to vida uchvácen(J5m) tak bolem byl že mdloba jala jej(J5m) Však nespad s koně když se vrátily(J5m) mu smysly zase k druhu svému spěl(J5m) a s koně slez by objat mohl jej(J5m) ten ale více světlo neviděl(J5m) ač ještě stál a dýchal mrákotná(J5m) mu mlha zraky kryla sokolí(J5m) Když Rolandovy zbroje řinčení(J5m) mu vniklo v sluch své síly Olivier(J5m) juž sebral poslední neb myslil že(J5m) se nepřítel mu blíží mohutně(J5m) na přilbu Rolandovu udeřil(J5m) až rozpoltil ji Roland sladce však(J5m) jak dítě pravil Biješ s úmyslem(J5m) Jsemť Roland který tak tě miluje(J5m) Je v tobě ještě záští proti mně(J5m) že záhubou jsem stal se druhů svých(J5m) Jsi ty to slabě pravil Olivier(J5m) Já slyším tě však v bělmu hasne zrak(J5m) Já nevidím tě bůh tě vidí však(J5m) a čisté tvoje srdce bratře můj(J5m) Já udeřil tě Drahý promiň mi(J5m) Tys neranil mě Roland odtušil(J5m) a rád ti prominu Ba ještě víc(J5m) v tom okamžiku láska nejčistší(J5m) mě knězem pomazala před Bohem(J5m) já jménem jeho vše ti promíjím(J5m) co na té zemi hřešils Duše tvá(J5m) nechť vejde v ráj A oba mlčeli(J5m) a klonili se k sobě drželi(J5m) se v objetí a tak se loučili(J5m) na věky zde A Olivier teď kles(J5m) juž neslyšel a slep byl docela(J5m) a pozved ruce k nebi ještě jen(J5m) a šeptal S bohem s bohem Rolande(J5m) Bůh žehnej Karlovi a Francii(J5m) a tobě tobě drahý bratře můj(J5m) Ó světlo ráje vejdiž v nitro mé(J5m) A zamlk náhle hlavu sklonil svou(J5m) a duše rozepjala perutě(J5m) a mrtvý ležel v trávě zelené(J5m) Tu Roland zaplakal a žaloval(J5m) Ó Olivieře druhu jediný(J5m) žel že jsem živ když ty juž nežiješ(J5m) A znovu mdloba uchvátila jej(J5m) a byla těžká dlouhá mrákotná(J5m) však s koně nespad kam byl vsedl zas(J5m) Když k životu se vrátil s úžasem(J5m) teď viděl sám že zbyl jen z reků všech(J5m) a arcibiskup Turpin Cítil též(J5m) že krev se lila z ran mu hlubokých(J5m) Na druha svého ještě pohled vrh(J5m) pak koně bodl letěl k Turpinu(J5m) jenž na něj volal rva se jako lev(J5m) Pojď Rolande Přispěj mi k pomoci(J5m) A oba v seč se vrhli zuřivou(J5m) Šla taká hrůza z obou hrdinů(J5m) že pohan couvl za to letěl mrak(J5m) jim kopí šípů nožů štítů vstříc(J5m) a rachotil jim temně nad hlavou(J5m) jak bouře krup nad polem zrajícím(J5m) Šíp ranil pravý spánek Turpinův(J5m) a kopí vjelo hlubě do prsou(J5m) a druhé koně jeho zabilo(J5m) Děl arcibiskup Nejsem přemožen(J5m) ač těžce raněn Ještě mám svůj meč(J5m) A Roland na to Síly Vejljantif(J5m) má dosti kůň můj aby oba dva(J5m) nás nesl na hřbetě Tak spojeni(J5m) my zemřem spolu Turpin na koně(J5m) sed vedle Rolanda a ten svůj roh(J5m) zas ke rtům nesl bílý olifant(J5m) a opět silou celou zatroubil(J5m) Zvuk slabý však jen vydal nástroj teď(J5m) neb Roland chábnul krev se lila mu(J5m) ze spánku z čela z prsou potoky(J5m) Přec slyšel Karel v lůně pohoří(J5m) ten slabý mroucí smutný rohu zvuk(J5m) a pravil Bože zle se vede jim(J5m) Ó zatrubte jim rychle v odpověď(J5m) by zvěděli že pomoc blíží se(J5m) Hrom šedesáti tisíc polních trub(J5m) hned na to zazněl letěl průsmyky(J5m) a pohani jej v strachu slyšeli(J5m) Jde Karel na pomoc jim zvolali(J5m) a nastal zmatek útěk úplný(J5m) a Marsil rval si vlasy v zoufalství(J5m) Jde Karel šeptal Roland slabě též(J5m) a v mžiku tom pad jeho dobrý kůň(J5m) byl proklán kopím prchající vrah(J5m) jež zpátky mrštil silou ohromnou(J5m) A Roland hrdlo objal ořovo(J5m) a líbaje ho koně oslovil(J5m) Buď tobě dík za věrné služby tvé(J5m) Nuž sladce dřímej v trávě vysoké(J5m) zde mezi bohatýry Kdyby bůh(J5m) nám návratu byl dopřál v sladkou vlast(J5m) ó nikdy víc bych nebyl břemeno(J5m) na bedra tvoje sedl Oves jen(J5m) ten nejlepší bys pokrmem byl měl(J5m) a vodu z nádob zlatých byl bys pil(J5m) Tak ale oři můj zde zůstanem(J5m) Jest konec všemu bolům radosti(J5m) Tak šeptal Vejljantifu jeho pán(J5m) vstal s tíží se země a pomáhal(J5m) teď raněnému arcibiskupu(J5m) jenž smyslů zbaven tonul v mrákotách(J5m) Své roucho Roland hbitě roztrhal(J5m) a zavázl mu rány sejmul mu(J5m) též přilbu pancéř pak jej položil(J5m) na měkkou trávu něžně pomalu(J5m) jak matka dítě K srdci přitlačil(J5m) pak ruce jeho Turpin otevřel(J5m) tu oči z kterých smrt již hleděla(J5m) a Roland takto tiše prosil jej(J5m) Ó reku muži svatý příteli(J5m) Ó slovem sladkým se mnou rozluč se(J5m) Hle druzi naši všickni mrtvi jsou(J5m) Chci kolem tebe všechny položit(J5m) Tak v smrti ještě budem spojeni(J5m) A Turpin usmál se a odvětil(J5m) To srdce moje věru potěší(J5m) Jdi Učiň rychle tak Jsme vítězi(J5m) my dva na okamžik Nuž pospěš si(J5m) A Roland šel a rychle přínášel(J5m) ta drahá těla paladýnů všech(J5m) a do trávy je kladl vysoké(J5m) jak ku spánku u nohou Turpina(J5m) a ze všech naposledy přinesl(J5m) to drahé tělo Olivierovo(J5m) jež pod sosnou pod temnou leželo(J5m) pod keřem plané růže kvetoucím(J5m) Bol nový byl jej mocně zachvátil(J5m) a kropil vřelým pláčem drahou tvář(J5m) pak položil jej mezi ostatní(J5m) a omdlel srdce rvoucí bolestí(J5m) A Turpin zažaloval vida jej(J5m) tak zsinalého ležet na trávě(J5m) a vstáti chtěl aby mu pomáhal(J5m) z ran jeho ale krev se lila hned(J5m) a padl těžce v smrtném zápasu(J5m) Tu probudil se Roland zakvílel(J5m) a Turpin naposledy pozvedl(J5m) své žehnající ruce položil(J5m) je Rolandovi tiše na hlavu(J5m) kříž ve vzduchu pak ještě udělal(J5m) nad reky kteří v trávě vlající(J5m) juž tiše dřímali svůj věčný sen(J5m) a zašeptal O bože v milosti(J5m) mou přijmi duši Sepjal ruce pak(J5m) a duše jeho uletěla v ráj(J5m) Bol nesmírný Rolandem lomcoval(J5m) když Turpina teď viděl mrtvého(J5m) Na prsa křížem ruce složil mu(J5m) ty ruce bílé které meč i kříž(J5m) tak stejně dobře třímat uměly(J5m) poklekl ku tiché modlitbě(J4m) Ah reku chrabrý duše nejčistší(J5m) děl Roland dojat vešels do ráje(J5m) Tam světlí přivítají andělé(J5m) tě jako druha Byls jak apoštol(J5m) a věrný sluha Pána našeho(J5m) Po těchto slovech Roland povstal zas(J5m) a hleděl kolem Ticho hluboké(J5m) dol jímalo a slunce klonilo(J5m) se za hory a vítr dolem táh(J5m) jak boží dech a tvář mu ovíval(J5m) a tichý hlas ve hloubi duše děl(J5m) teď Rolandovi Vzešla hodina(J5m) Své tělo zanech K bohu vrátíš se(J5m) A Roland vzhlédl k nebi s úsměvem(J5m) Smrt cítil juž a sláb byl nesmírně(J5m) Čas připravit se šeptal pohledl(J5m) na mrtvé druhy ještě naposled(J5m) a volal Gabriela anděla(J5m) pro kterého vždy úctu největší(J5m) byl cítil ze všech božích andělů(J5m) vždyť poslem svým jej zvolil Hospodin(J5m) když k nejsvětější Panně promluvil(J5m) Na Gabriela volal olifant(J5m) pak pravou rukou vzal a Durandal(J5m) a kráčel vrávoraje pomalu(J5m) by místo našel stinné ku skonu(J5m) Dva stromy viděl kývat blankytem(J5m) na nevysokém svěžím pahrbku(J5m) květ ronily na stupně z mramoru(J5m) jež z dola vedly k nim ták zářící(J5m) jak padlý sníh a trávy vysoké(J5m) se přes ně vlnily a voněly(J5m) Tam doplížil se Roland v stínu kles(J5m) a stromy nad ním tiše chvěly se(J5m) Mha na zraky mu padla mrákotná(J5m) a myslil juž že s tělem loučí se(J5m) Tu cítí náhle ruku dotkla se(J5m) mu čela Za vlasy jej chopila(J5m) a Roland věda že to nepřítel(J5m) smrt samu ještě jednou odpudil(J5m) a síly sebral zíral bystře tak(J5m) že světlo vrátilo se do očí(J5m) jež stín juž skoro kryl a uviděl(J5m) kdo před ním stál Toť obr pravý byl(J5m) král lidu černého Od temena(J5m) až na zem vlasy jeho temnější(J5m) než sama noc se hustě proudily(J5m) plášť tvoříce kol těla nahého(J5m) zrak jeho divý žhavým uhlem byl(J5m) a z tmava tváří bíle svítily(J5m) jen zuby jeho když se ušklíbl(J5m) a zaskuhral Konečně poražen(J5m) jsi Rolande mou kořistí tvůj meč(J5m) Já ponesu tu strašnou tvoji zbraň(J5m) do země své kde slunce nesvítí(J5m) kde obilí neroste rosy kde(J5m) ni deště není Samo kamení(J5m) kde černé jest a pouze karbunkul(J5m) kde rudě svítí jako tvoje krev(J5m) Tam ponesu tvou zbraň však hlavu tvou(J5m) pod nohy složím králi Marsilu(J5m) A opět za vlasy jej hrubě jal(J5m) a pozved zbraň svou Roland vyskočil(J5m) však náhle silen ranou nesmírnou(J5m) na lebku jeho rohem udeřil(J5m) až olifant se téměř rozpůlil(J5m) a drahokamy s něho padaly(J5m) a zlaté zdoby krev však zároveň(J5m) se černochovi z hlavy valila(J5m) a mozek s ní pad mrtev do trávy(J5m) jak poražený strom Též Roland kles(J5m) to rána jeho byla poslední(J5m) Ty sketo pravil zneuctit mě chtěls(J5m) však s ďáblem špatně jsi se poradil(J5m) Byl nyní bled byl zcela zsinalý(J5m) a zraky jeho hasly pomalu(J5m) Přec hmatmo našel balvan obrovský(J5m) a oběma jal meč svůj rukama(J5m) a snažil se by v kusy rozbil jej(J5m) Však marná práce Skřípal Durandal(J5m) však nezlomil se ani neztupěl(J5m) Tu propuk Roland hlasně v žalobu(J5m) Můj dobrý meči jasný jako blesk(J5m) ach jaké vzbuzuješ mi vzpomínky(J5m) Bůh Karlovi tě poslal andělem(J5m) se vzkazem aby císař odevzdal(J5m) tě největšímu ze všech rekovi(J5m) A Karel v moje ruce složil tě(J5m) Ty víš jak jsem tě čestně nosil vždy(J5m) Co zemí dobyl jsem co království(J5m) Juž nemám sil dost všech jich spočísti(J5m) A nyní rozloučit se s tebou mám(J5m) a pohanům tě nechat za kořist(J5m) A znova bušil mečem o kámen(J5m) až jiskry pršely a řinčel meč(J5m) však nezlomil se ani neztupěl(J5m) a Roland unaven zas žaloval(J5m) Ach meči krásný meči svatý můj(J5m) Ty zlatem třpytíš se a kameny(J5m) však větší v sobě chováš bohatství(J5m) Co svatých v rukověti ostatků(J5m) Toť nemožné bys patřil pohanům(J5m) A po třetí se bušit silou jal(J5m) do balvanu ač skřípal silně meč(J5m) přec nezlomil se ani neztupěl(J5m) Sil neměl Roland více pochopil(J5m) že Hospodin sám chránit bude zbraň(J5m) by pohanům nepadla za kořist(J5m) Smrt držela ho jednou rukou juž(J5m) a nebránil se déle Ulehl(J5m) do trávy vonné která šeptajíc(J5m) se vlnila přes stupně mramorné(J5m) pod hlavu Durandala olifant(J5m) si položil a tváří obrátil(J5m) se stranou k pohanskému táboru(J5m) by zvěděl Karel celá Francie(J5m) že nepřemožen zemřel vítězem(J5m) Tak ležel tiše silou poslední(J5m) se kajicně do prsou udeřil(J5m) a prosil boha Pane odpusť mi(J5m) mé hříchy všechny které spáchal jsem(J5m) po celý život až v tu hodinu(J5m) Pak svlékl pravou rukavici svou(J5m) by vstříc ji držel Pánu života(J5m) a mlhou která jala duši juž(J5m) teď kraj svůj viděl sladkou Francii(J5m) Ach byla plna slunce přátele(J5m) tam viděl své a Karla císaře(J5m) jak pro něj plakal Aldu spanilou(J5m) a v hasnoucí se zraky vedrala(J5m) mu vláha něhy potlačil svůj vzdech(J5m) chtěl poslední svou myslit myšlenkou(J5m) na Boha jen a znova prosil jej(J5m) Ty Otče všech nás kterýs Lazara(J5m) byl vzkřísil z hrobu vynes k světlu zpět(J5m) ó zachraň duši moji přijmi ji(J5m) přes všechny hříchy které na ní lpí(J5m) a nedej zapadnout jí v temnotu(J5m) A znova rukavici pozved svou(J5m) a cherubové šumnou perutí(J5m) jak hejno orlů zlatem večera(J5m) se snesli k němu s nimi Gabriel(J5m) byl přiletěl ve slávě nebeské(J5m) a přijal rukavici s úsměvem(J5m) Tu sklonil Roland hlavu rekovnou(J5m) a sepjav ruce skonal Gabriel(J5m) a druzi jeho duši odnesli(J5m) kde blaho ráje na ni čekalo(J5m) A sotva oči zavřel na věky(J5m) rek Roland když ze stínů průsmyku(J5m) jas franckých zbraní vyšleh vynořil(J5m) se přední voj a císař Karel sám(J5m) a celé vojsko v slávě veliké(J5m) dol plnilo teď žel že pozdě juž(J5m) Hlas Karlův chvěl se takto volaje(J5m) Kde jsi můj bohatýre Rolande(J5m) kde Turpine kde hrabě Oliviér(J5m) kde paladýni všichni věrní jste(J5m) Tvář jeho bledla všude mrtvoly(J5m) když viděl jen a hlasu neslyšel(J5m) jenž odpověď by dal a neblahá(J5m) když zjevna byla pravda rekové(J5m) že byli všichni věrní zhynuli(J5m) Tu nezdržel se Karel déle juž(J5m) a k nebi povznes ruce žaloval(J5m) vous bílý trhal vlasy v smutku svém(J5m) a slzy tekly mu jak potoky(J5m) a celé vojsko bědovalo s ním(J5m) a vřava nesmírná a pláč a kvil(J5m) se Ronsevalským dolem šířily(J5m) Ném nejdřív ze všech nabyl rozvahy(J5m) a pravil Žal svůj v srdcích podržte(J5m) kvil uzavřete v prsa rekovná(J5m) až pozděj plačte nyní jednejte(J5m) Hle nesmírný ten oblak nad zemí(J5m) Prach jest to který prchající vrah(J5m) za sebou pozdvihuje Císaři(J5m) pojď na pohana pomsti bolest svou(J5m) Klid velký Karlu vešel do srdce(J5m) a velebnost mu z čela zářila(J5m) jak koruna Ku nebi pozdvih zrak(J5m) a pravil Bože čest má káže to(J5m) bych soudil je neb zadeptali v prach(J5m) květ nejkrásnější sladké Francie(J5m) A rukou znamení dal zahřměly(J5m) hned surmy kovové a do řad hned(J5m) se vojsko stavělo a divoké(J5m) se pomsty k nebi nesly výkřiky(J5m) ku nebi jasnému kde klonilo(J5m) se slunce k úplnému západu(J5m) A Karel vzdych Kéž slunce zastaví(J5m) běh denní svůj by černá zrádná noc(J5m) plášť nevěsila mezi pohany(J5m) a hněv můj velký Sotva šeptal tak(J5m) tu viděl jasnou jarou postavu(J5m) nad zemí vznášet se a slyšel šum(J5m) jak velkých perutí a slova ta(J5m) tím šumem k němu zněla stříbrně(J5m) Na dráze své se slunce zastaví(J5m) a posvítí na velkou pomstu tvou(J5m) pak teprv ku spánku se odchýlí(J5m) Zjev na to velkým klidným posunkem(J5m) dal rozkaz slunci hned se vrátilo(J5m) od hlavy hory která zpola juž(J5m) štít zlatý jeho kryla vrátilo(J5m) se skokem velkým v prostřed obzoru(J5m) a dštilo světlo jako v poledne(J5m) Div velký ten naplnil křesťany(J5m) tak hlubokými city zbožnými(J5m) že hlavy klonili a padali(J5m) na tváře své a císař děkoval(J5m) ve pokoře za Boží ochranu(J5m) Pak znova hlahol nesčíslných trub(J5m) na vojsko volal hromem k pochodu(J5m) a nastal hon obrovský příšerný(J5m) Strach křídel dával bystrým pohanům(J5m) a pomsta křesťanům zas perutě(J5m) přes hory doly toky široké(J5m) se hnala vojska divě za sebou(J5m) zem chvěla se na míle kol a kol(J5m) pod kroky jež ji krutě deptaly(J5m) a lesy šuměly a házely(J5m) jak vichrem zachváceny větvemi(J5m) tak silně proudil chvatem vojska vzduch(J5m) a vřavou těch již blíže cítili(J5m) juž každým okamžikem osudný(J5m) meč kárající zradu krvavou(J5m) ve Ronsevalech černě spáchanou(J5m) Na břehu řeky posléz zastihl(J5m) své nepřátele Karel Veliký(J5m) a byla seč jak slunce nikdy víc(J5m) jí nespatří snad bylo zápasů(J5m) tak hrozných neslýchaných krvavých(J5m) že modro nebes bledlo úžasem(J5m) Teď bědování tichlo povlovně(J5m) juž nedul vichr země netřásla(J5m) se více horečně nob pomstěn byl(J5m) nad vrahy Karel všichni leželi(J5m) na zemi rudé krví prolitou(J5m) a slunce více tím co vidělo(J5m) než neobvyklou cestou znaveno(J5m) se posléz znova k horám chýlilo(J5m) a shaslo tiše Úkol vykonán(J5m) byl jeho dnešní Všichni pohani(J5m) již zradu spáchali na Rolandu(J5m) juž v prachu leželi jen Marsil král(J5m) byl ještě živ ač zkrušen osudem(J5m) Do Saragossy prchal temnotou(J5m) Ta ale dlouho nehalila jej(J5m) neb měsíc vyšel jasný mlčenliv(J5m) na tiché luhy bílé světlo lil(J5m) na řeku hlubokou jež zaplála(J5m) jak stříbro celý obzor jeden třpyt(J5m) byl průhledný třpyt jeden zdřimlá zem(J5m) a v šerém plání lunné záplavy(J5m) král Marsil prchající zoufale(J5m) se tyčil temně obrovský jak stín(J5m) Jej viděl Karel V roucho bělostné(J5m) po boji byl se oděl krvavém(J5m) plášť zlatý těžký s ramen splýval mu(J5m) a koruna z blankytných safírů(J5m) a karbunkulů rudých svítila(J5m) mu na hlavě na sněhu dlouhých kštic(J5m) Na koně sedl nocí velebnou(J5m) tak jistě jako hříchu odplata(J5m) jel za Marsilem Marně poháněl(J5m) ten svého oře stejně vzdáleně(J5m) vždy velký svého soudce vážný zjev(J5m) on viděl za sebou a za ním zas(J5m) jak zástup křivdu mstících andělů(J5m) dav franckého se jevil rytířstva(J5m) ves bíle oděný a každý z nich(J5m) měl v ruce bleskodeštný nahý meč(J5m) Tak jasnou nocí jako přeludy(J5m) král Marsil Karel jeho rytířstvo(J5m) bez slova jeli svědkem měsíc byl(J5m) Tak posléz Saragossy dosáhli(J5m) Do zdřimlých sadů vnikl Marsil král(J5m) krev s něho kapala a pot se lil(J5m) mu s čela s očí slzy pršely(J5m) meč odhodil a s koně seskočiv(J5m) do trávy pad pod starou olivu(J5m) kde o vítězství kdys byl blaze snil(J5m) Roj sluhů jeho k němu přikvapil(J5m) a z pustých komnat vyšla královna(J5m) jak bílý zjev a bledá smrtelně(J5m) a Marsil vida ji jal proklínat(J5m) se osud svůj a Boha zapíral(J5m) Tu Bramimonda ústa zavřela(J5m) mu tichým polibkem a sklonila(J5m) se k němu v trávu promluvila tak(J5m) Na věži stála jsem a čekala(J5m) na posly které zprávu přinésti(J5m) mi měli o tvém velkém vítězství(J5m) V mé duši temné bylo tušení(J5m) a pozvedla jsem zraky k blankytu(J5m) Tu viděla jsem v světle démantném(J5m) zjev panny čisté v slávě nebeské(J5m) na rukou krásné dítě držela(J5m) a byla hvězdou byla lilijí(J5m) jak o ní zajatá kdys křesťanka(J5m) mi byla mluvila když dítětem(J5m) jsem ještě dlela v domě rodičů(J5m) Zjev na mě hleděl smutně soustrastně(J5m) a slza v zraku plála nebeském(J5m) Mně bylo sladce úzko ale přec(J5m) Já miluji tě šeptal mimoděk(J5m) můj chvějící se ret Však mezi mnou(J5m) a tebou strmí hradba osudná(J5m) Ti kteří v tebe věří křivdí nám(J5m) Však sotva že jsem domluvila tak(J5m) tu zrak mé duše zbystřel zázračně(J5m) a vnikl v moře vidin hluboce(J5m) Já viděla hispanskou slunnou zem(J5m) pod vládou kříže šťastnou svobodnou(J5m) až Saracénů divá velká moc(J5m) ji zaplavila krví slzami(J5m) a do pout syny její jímala(J5m) Já viděla že křivdu spáchali(J5m) zde naši otci Karel však že mstil(J5m) ten velký hřích a spásu přinesl(J5m) těm kteří před námi zde domovem(J5m) A zase k zjevu vzhůru vzhlédla jsem(J5m) a blíž mi byl a zvolala jsem tak(J5m) Však onen Roland ďáblem jesti přec(J5m) Jest spravedlivá chotě mého pře(J5m) Tu azur modrý v stříbro změnil se(J5m) a stal se průhledným a zírala(J5m) jsem v nedohledno až kde spatřila(J5m) jsem zradu vaši zřela Rolanda(J5m) jak bojoval co hrdý pouště lev(J5m) jak umíral co dítě čist a prost(J5m) jak uleh klidně k věčné dřímotě(J5m) tak klidně prostě svatovelebně(J5m) jak ono slunce které zároveň(J5m) s ním v spánek klonilo se v glorii(J5m) Já viděla jak duši vypustil(J5m) jak cherubové k němu snesli se(J5m) by v ráj ji vedli To jsem viděla(J5m) a zaplakala velkým dojmutím(J5m) Ó choti můj já hořce plakala(J5m) ne méně pak nad pádem věrných tvých(J5m) a nad křivdou již s nimi spáchal jsi(J5m) neb miluji tě celou duší svou(J5m) ač hřích tvůj nenávidím smrtelně(J5m) A vidouc neštěstí tvé sepjala(J5m) jsem ruce k modlitbě a zvolala(J5m) tak vroucně k Bohu jako znova teď(J5m) Ó pane muže mého tresci hřích(J5m) na hlavě mé chci snášet trpěti(J5m) jej chraň však Nevydej ho potupě(J5m) do rukou nevydej jej nepřátel(J5m) to znamením mi bude Bože můj(J5m) že k sobě voláš mě že víra tvá(J5m) ó Kriste pravá jest jež odpouští(J5m) Tvou Kriste budu Ty mě vyslyšíš(J5m) Můj choti drahý klaň se v pokoře(J5m) na slitování Boží spolehej(J5m) Tak Bramimonda králi pravila(J5m) a k srdci hlavu jeho přitiskla(J5m) a kropila ji vřele slzami(J5m) V tom zaslyšela kroky za sebou(J5m) a v lesku věčně krásných svatých kvězd(J5m) se zjevil Karel v celé velebě(J5m) stál s obnaženým mečem ohromným(J5m) s tím mečem který za den třicetkrát(J5m) vždy barvu svého lesk proměnil(J4m) Teď rudým byl a Karel všem se zdál(J5m) jak Boží posel na svět vyslaný(J5m) by křivdu káral Hrůza z něho šla(J5m) a sluzi Marsila jak plachá zvěř(J5m) se rozutekli temnou zahradou(J5m) Král Marsil chvěl se tvář měl schýlenou(J5m) na prsa ženy Karel kovovým(J5m) děl hlasem velkým Ženo andělská(J5m) já slova tvoje slyšel Hodna jsi(J5m) bys vešla v stádo Krista sladkého(J5m) Však spravedlnost žádá železně(J5m) bys chotě vydala mi na můj soud(J5m) Jsemť slaba odvětila královna(J5m) a chránit nemohu jej žertuješ(J5m) tak krutě s bolem mým ó císaři(J5m) A pevně hlavu chotě tlačila(J5m) ku srdci tlukoucímu v úzkostech(J5m) Děl Karel Krutým nejsem královno(J5m) a proto nemám také odvahy(J5m) bych z náruče ti chotě tvého vzal(J5m) Ty pokud rámě svoje ochranné(J5m) kol šíje jeho držíš jistým jest(J5m) jak v pevnosti to světlá paní věř(J5m) Král Marsil sebou mocně pohnul teď(J5m) vzdech ze rtů dral se těžký smrtelný(J5m) a Bramimonda náhle pustila(J5m) jej v trávu ležel tich a nepohnut(J5m) Bol její výkřikem si ulevil(J5m) ne divokým spíš k pláči dojemným(J5m) jak raněného ptáka mroucí svist(J5m) na tělo chotě hlava klesla jí(J5m) na čelo jeho vtiskla polibek(J5m) pak vztyčila se slzy třpytily(J5m) se v očích jejích tiše pravila(J5m) Bůh rozhodl ó Karle naši při(J5m) Choť můj jest mrtev Srdce puklo mu(J5m) to hrdé srdce které podrobit(J5m) se zde na zemi nikdy nechtělo(J5m) Kéž Bůh se na věčnosti smiluje(J5m) Jsemť v moci tvé jsemť tvojí zajatou(J5m) Do pout mě vrhni odvleč v Cáchy své(J5m) bys na mé hlavě pomstu vykonal(J5m) již chystal jsi pro krále Marsila(J5m) Nechť jeho křivdu moje smyje krev(J5m) Však duši mé pro spásu dopřej křest(J5m) Já povedu tě v Cáchy Karel děl(J5m) však s královskou jak sluší nádherou(J5m) jsi hostem mým a ne mou zajatou(J5m) Ty hrůzy naše posud vidělas(J5m) teď velkou naši lásku uvidíš(J5m) a ta tě v lůno církve povede(J5m) Dík šeptala a zahalila tvář(J5m) a klekla vedle chladné mrtvoly(J5m) i nechali ji v zdřímlé zahradě(J5m) pod září bílých hvězd by oplakat(J5m) bez svědků mohla chotě v samotě(J5m) A bylo ticho v pustém paláci(J5m) a ticho v městě žádná oslava(J5m) ples žádný radostný po dobytém(J5m) tak velkém neslýchaném vítězství(J5m) se v Saragosse neozývaly(J5m) neb Karel žal a smutek vdovin ctil(J5m) a netrpěl by bujně rušen byl(J5m) Když Bramimonda chotě pohřbila(J5m) na druhé ráno časně za šera(J5m) dal Karel rozkaz znova k pochodu(J5m) a k Ronsevalům vojsko bralo se(J5m) Jel Karel opět v čele královna(J5m) v svém vdovím rouše kryta závojem(J5m) na velbloudu svém tiše seděla(J5m) a rozjímala o svém osudu(J5m) Přes hory doly lesy pláněmi(J5m) se průvod vojska bral a nestanul(J5m) až zase stráně k nebi strměly(J5m) u Ronsevalů až se zjevilo(J5m) zas před zraky to místo osudné(J5m) kde mrtví bohatýři největší(J5m) ve trávě leželi jak skoseni(J5m) Tu srdce každé bolem zachvělo(J5m) se znova mocně zavzněl kvil a pláč(J5m) Ó pánové děl Karel pomalu(J5m) mi koně veďte sám teď hledat jdu(J5m) kde Roland leží Jednou pravil mi(J5m) až někdy zemru v dalné cizině(J5m) tvář obrátím ke straně nepřátel(J5m) na důkaz že jsem nepad v útěku(J5m) Šel Karel pěšky tráva vysoká(J5m) se krví červenala rytířů(J5m) a Karlu slzy s očí padaly(J5m) Teď přišel tam kde stály stromy dva(J5m) na mírném vrchu balvan uviděl(J5m) a poznal rány které Durandal(J5m) byl do kamene vryl a zahlíd sléz(J5m) tvář bledou mrtvou svého Rolanda(J5m) Vzlyk císař nahlas objal mrtvolu(J5m) a tak byl bolem schvácen nesmírným(J5m) že smyslů zbaven jako mrtev kles(J5m) a výkřik žalů z prsou mužů všech(J5m) se nesl k nebi Zvedli císaře(J5m) jenž k životu se vrátil zahleděl(J5m) se Rolandovi v bledý obličej(J5m) a líbal oči plné temnoty(J5m) a bolem schvácen omdlel po druhé(J5m) Když vzkřísili jej takto žaloval(J5m) Ó Rolande můj druhu vsadiž Bůh(J5m) tvou čistou duši mezi květy v ráj(J5m) Má radost s tebou navždy minula(J5m) Až přijdu zpět do sladké Francie(J5m) tu tázat se mne budou Císaři(J5m) kde Rolanda jsi nechal hrdinu(J5m) Až odpovím jest mrtev zahynul(J5m) po celé zemi výkřik zavzní pak(J5m) že osiřela sladká Francie(J5m) Ty květe spanilosti mladistvé(J5m) tak velký žal mám v duši pro tebe(J5m) že raděj bez života ležel bych(J5m) A svěsil hlavu roztrhl svůj plášť(J5m) a plakal dlouho Posléz vzpřímil se(J5m) a pravil měkce Padlým rekům hrob(J5m) teď vykopejte všechny pohřbíme(J5m) Ruch nastal velký mrtvé snášeli(J5m) a dlouhými je řady skládali(J5m) do hlubých jam sypali rovy jim(J5m) a myrrhu pálili a kadidlo(J5m) Pak modlitby své mniši konali(J5m) a ejhle zázrak velký tvořil Bůh(J5m) Strom nad každou vyrostl mohylou(J5m) pln vonných květů s výše azuru(J5m) zněl chorál krásný ze rtů andělských(J5m) a světlo vycházelo ze země(J5m) v níž franští bohatýři dřímali(J5m) Když dozněl chorál císař na koně(J5m) zas sed a chystali se k návratu(J5m) do krásné vlasti sami nejeli(J5m) neb Karel vezl s sebou Rolanda(J5m) a Oliviera a též Turpina(J5m) Bez nich se vrátit nemoh v sladkou vlast(J5m) Tři jejich srdce v drahou nádobu(J5m) byl uložil z bílého mramoru(J5m) a těla jejich vínem umytá(J5m) a napuštěná vonným balšámem(J5m) do bílé měkké kůže jelení(J5m) dal zaobalit na vůz položit(J5m) látkou pokrýt vzácnou z Galazu(J4f) ze zlata zhotovenou ze stříbra(J5m) a z hedvábu Tak jeli průsmykem(J5m) tak vrátili se v krásnou Francii(J5m) Když do Cách přišel Karel uložil(J5m) v té kapli těla padlých hrdinů(J5m) již zázrakem sám Bůh byl rozšířil(J5m) když umělec který ji postavil(J5m) v snech ponořen o kráse nebeské(J5m) již v kámen vtělit chtěl na rozměry(J5m) byl zapomněl a byla úzká tak(J5m) že v prostoru se jejím shromáždit(J5m) dvůr skvělý Karlův nemoh úplný(J5m) Nad zoufalstvím snivého umělce(J5m) Bůh ustrnul se rostla budova(J5m) do šířky výšky v ladných poměrech(J5m) a v kráse ještě větší poupě tak(J5m) se v lepou růži plně rozvine(J5m) V tu kapli Karel reky pochoval(J5m) pak v palác vzhůru kráčel po schodech(J5m) těch porfyrových bronzem zdobených(J5m) u jejichž paty fontán zázračný(J5m) své horké vody tryskal dymavé(J5m) a naplňoval léčnou parou vzduch(J5m) Dům Karlův prostřed dvanáct paláců(J5m) stál pairů jako měsíc v prostřed hvězd(J5m) lesk nadzemský vycházel z nádhery(J5m) té dobru zasvěcené budovy(J5m) však domy pairů pusty byly teď(J5m) a smutek hleděl z oken vysokých(J5m) Vzdych Karel z hloubi duše posadil(J5m) na trůn se zlatý v síni z mramoru(J5m) a mlčel v dumy truchlé ponořen(J5m) Tu dvéře z dubu stříbrem kované(J5m) a mnohým vzácným kamem zdobené(J5m) se otevřely tiše vešla v síň(J5m) jak hvězda krásná dívka Pokorně(J5m) a cudně hlavu k prsům klonila(J5m) a oči pozvednouti neměla(J5m) hned odvahy před dvorstvem Karlovým(J5m) Když hlavu ale zdvihla bílou tvář(J5m) jež v moři zlatých vlasů tonula(J5m) ke trůnu obrátila oči své(J5m) jak blankyt smavé a přec nyjící(J5m) na císaře upřela bylo všem(J5m) jak sladký zvuk by slunným chvěl se dnem(J5m) a v duši vnik jim něhou vzrušenou(J5m) To Alda byla Alda spanilá(J5m) ta Alda kterou bratr Olivier(J5m) byl Rolandovi reku zasnoubil(J5m) když duše jeho po ní toužila(J5m) a láska v srdci jejím rozkvetla(J5m) květ čarný rosou rajskou kojený(J5m) Zvěst že se Karel vrátil došla jí(J5m) do kláštera kde v lesním úkrytě(J5m) na bratra čekala na ženicha(J5m) Na první zprávu k dvoru spěchala(J5m) a nikdo kruté neměl odvahy(J5m) o smrti Rolandově zpravit ji(J5m) Šleh úsměv Aldě nyní ode rtů(J5m) jak snivý paprslek a tázala(J5m) se Karla prostě Kde ó císaři(J5m) můj snoubenec tvé sestry rodný syn(J5m) Něm Karel seděl slzy kapaly(J5m) mu v dlouhý vous na prsa v zlatý háv(J5m) Zrak Aldin zasmušil se pravila(J5m) Žal velký jímá Karle duši tvou(J5m) Ó císaři jest bolno viděti(J5m) nad vše když slzy palné kapají(J5m) ze zraků které stářím hasnou juž(J5m) Co bolí tě Co trháš dlouhý vous(J5m) svůj bílý jako sníh a hlohu květ(J5m) A Karel mlčel Hrozné tušení(J5m) tu proklálo jí duši jako meč(J5m) a bledá jako v sadě lilije(J5m) juž bezzvučným se hlasem tázala(J5m) Kde Roland jest a oči těkaly(J5m) bez lesku světla shaslé prázdnotou(J5m) Děl Karel síly všechny sbíraje(J5m) Po mrtvém Aldo muži tážeš se(J5m) Šept pohnul rtem jí slova padala(J5m) jak listy rozervané růže v prach(J5m) tak tiše že je nikdo neslyšel(J5m) když ševelila Pak též bratr můj(J5m) juž nežije A stála jako sloup(J5m) a bolest její němá suchý zrak(J5m) víc dojaly než nářek vášnivý(J5m) Má dcero sestro mladá duše mé(J5m) děl Karel Roland rek můj mrtev jest(J5m) Tys ovdověla Synu zasnoubím(J5m) tě vlastnímu však světa koruna(J5m) ač slabou přec ti budiž náhradou(J5m) za lásky sen jenž se ti rozplynul(J5m) jak ranní zora záhy pomine(J5m) Teď Alda sebou hnula vztyčila(J5m) zas hlavu dívala se s podivem(J5m) do kola v síni vše tak cize jí(J5m) se zdálo světlo nebe předměty(J5m) a slova především ta Karlova(J5m) a děla Těžce chápu císaři(J5m) Mně zdá se že o živých mluvíš mi(J5m) To nedejž Bůh ni svatí andělé(J5m) bych žila Roland můj když mrtev jest(J5m) A rovně jako socha ze sněhu(J5m) na stupeň trůnu padla Zvedli ji(J5m) a myslili že mdlobou schvácena(J5m) Však těžce hlava její klesla zpět(J5m) zrak shaslý byl a duše v ráji juž(J5m) A přišly zbožné panny klášterní(J5m) a vynesly tu čistou liliji(J5m) o kterou Karel truchlil hluboce(J5m) a celý dvůr a celá Francie(J5m) Na druhý den pod zlatým klenutím(J5m) ve svaté kapli v Cáchách shromáždil(J5m) kol sebe Karel všechny rytíře(J5m) a Ganelona soudit kázal jim(J5m) Při záři tisíc světel voskových(J5m) u hlavního z mramoru oltáře(J5m) ve zlatém hávu císař zahloubán(J5m) do temna svého bolu naslouchal(J5m) co radili mu jeho soudcové(J5m) a v poutech bled však hrd stál Ganelon(J5m) a slyšel slova která pronášel(J5m) co žalobu teď Karel pravil tak(J5m) Jest sketou podlým zrádcem Ganelon(J5m) Tam za horami v zemi hispanské(J5m) pod rovy dvacet tisíc rytířů(J5m) jej obžaluje On jim život vzal(J5m) On mému srdci vyrval Rolanda(J5m) a Oliviera Prchla navždy tak(J5m) mi sladká radost z toho života(J5m) Vše učinil jsem zvolal Ganelon(J5m) co pravíš Karle Sketou nejsem přec(J5m) Proč pomstu moji zradou nazýváš(J5m) Pro Rolanda že záští cítil jsem(J5m) tak velké jak ty pro něj lásku měls(J5m) to přiznávám a radost jeho smrt(J5m) mi působí a zkáza pairů všech(J5m) Vždyť před tvou tváří Karle císaři(J5m) tu pomstu jsem jim zjevně přísahal(J5m) Své křivdy mstít má právo každý přec(J5m) To uvážíme soudci zvolali(J5m) A radili se když se neshodli(J5m) dva muži rozličného mínění(J5m) se vyzvali na souboj poklekli(J5m) před zápasem a zpovídali se(J5m) a přijímali tělo Kristovo(J5m) Z nich jeden Pinabel byl věrný vždy(J5m) byl Ganelonův přítel nechtěl teď(J5m) jej opustit ač truchlil hluboce(J5m) nad zradou jeho černou Pravil si(J5m) Já zatracuji zločin zločince(J5m) však duše moje posud miluje(J5m) a zmírá bolnou pro něj soustrastí(J5m) Tak pravil Pinabel a v souboji(J5m) lvem bojoval jsa skolen do prachu(J5m) ku nebi vděčně zhléd Bůh uspořil(J5m) mu velkou muku svědkem popravy(J5m) tak býti nemusil a zemřel rád(J5m) A vítěz jeho k soudu vrátil se(J5m) do záře tisíc světel voskových(J5m) do záře tisíc lampád svěcených(J5m) pod zlatou klenbu kaple zázračné(J5m) a pravil Pinabel byl pravý muž(J5m) Bůh spravedlivě rozhodl však boj(J5m) A Karel pravil hlasem kovovým(J5m) Teď Ganelona suďte po právu(J5m) Jest zrádcem Smrti tělo propadniž(J5m) a duši jeho soudiž Hospodin(J5m) Syn jeho bez poskvrny jméno měj(J5m) a statky jeho zdědiž důstojnost(J5m) a vdovu jeho beru v ochranu(J5m) A radili se Ticho hluboké(J5m) ve kapli bylo tiše hořelo(J5m) těch dvakrát tisíc světel Ganelon(J5m) stál bled však hrdě vztyčen nechvěl se(J5m) když hrobným hlasem zazněl rozsudek(J5m) Buď čtyřmi oři zrádce rozsápán(J5m) Teď jali ho by k smrti vedli jej(J5m) šel kolem Karla dávná oddanost(J5m) a láska v zracích jeho zaplála(J5m) Teď náhle cítil velkou vinu svou(J5m) a viděl jak byl ďábel svedl jej(J5m) kdyď osobní svou křivdu stavěl výš(J5m) než čest a blaho sladké Francie(J5m) A schýlil hlavu jak by prosit chtěl(J5m) by císař odpustil by žehnal mu(J5m) na dlouhou pouť do mrákot věčnosti(J5m) Však Karel odvrátil se ke hrobce(J5m) kde Roland dřímal Vzdychl Ganelon(J5m) a vyvedli jej Krutý byl to trest(J5m) a výkřik hrůzy nesmírný se nes(J5m) i ode rtů nejprudších nepřátel(J5m) když bujní oři k nimž byl přivázán(J5m) za údy odsouzený Ganelon(J5m) pod švihem ostrých bičů na různé(J5m) se strany hnali v běhu šíleném(J5m) za sebou trosky těla vlekouce(J5m) Tak skončil Ganelon Pokud však dech(J5m) měl v prsou v temné duši vědomí(J5m) byl důstojným a snášel jako muž(J5m) a jediná ho bolest trápila(J5m) ten nesmířený Karlův těžký hněv(J5m) A po celou tu dobu jeho muk(J5m) u Rolandovy hrobky Karel stál(J5m) pod zlatou klenbou kaple zázračné(J5m) a oplakával syna sestry své(J5m) Do kaple vrátili se soudcové(J5m) a rytířstvo a starý pravil Ném(J5m) Teď u konce vše Karle V palác pojď(J5m) nech pláče juž a buď zas císařem(J5m) nech žalu svého volá povinnost(J5m) Na trůn usedni žezlo zase vem(J5m) a vladařem buď Čeká Francie(J5m) Jsem unaven děl Karel pošmurně(J5m) jest pro mou ruku žezlo těžké juž(J5m) Pod touto deskou leží v temnotě(J5m) co světlo starým zrakům dávalo(J5m) Bol velký všechny muže uchvátil(J5m) když slova tato Karel pronášel(J5m) a bylo mrtvé ticho Zašlehla(J5m) tu náhlá záře v záři tisíc lamp(J5m) a ejhle průvod panen klášterních(J5m) se blížil hrobce nesly na marách(J5m) při zvuku zvonů Aldu spanilou(J5m) na vonných růžích zdřimlá ležela(J5m) jak bílá labuť V tichu největším(J5m) ji uložily v hrobku mramornou(J5m) by mezi Rolandem a bratrem svým(J5m) na slavné z mrtvých vstání čekala(J5m) A znova propuk Karel v trpký pláč(J5m) a těšit nedal se a uslyšet(J5m) o trůnu nechtěl víc a o žezle(J5m) a muži všichni byli zoufalí(J5m) Tu ruka bílá na skráň vložila(J5m) se vzdušná mu a hlavu pozvedl(J5m) a Bramimondu viděl před sebou(J5m) Byl překvapen tím zjevem spanilým(J5m) v té bledé tváři krása nesmrtná(J5m) se krásou zjevovala pozemskou(J5m) jak alabastrem svaté lampy plam(J5m) a Karel kývl hlavou pravil pak(J5m) V mou paměť voláš paní povinnost(J5m) Za velký žal svůj žádej náhradu(J5m) Vždyť lásku slíbil jsem ti křesťanskou(J5m) Z mých korun vyber které království(J5m) se tobě líbí v léno ti je dám(J5m) Tu svatý úsměv lící krásně šleh(J5m) a blouznivé své oči upřela(J5m) na císařovu bledou tvář a tak(J5m) mu tiše děla Velký císaři(J5m) já vyvolila juž svou korunu(J5m) tu nejkrásnější která na světě(J5m) tu trnovou již nosil Spasitel(J5m) Jsem pokřtěna juž tedy vešla jsem(J5m) v ráj nejsladší tož v boží království(J5m) Chceš abych na tobě cos žádala(J5m) Nuž dovol mi bych v řehol vstoupila(J5m) bych žila zde v tom tichém klášteře(J5m) jenž sousedem jest kaple zázračné(J5m) Ó žádám ještě více císaři(J5m) Ó dovol mi bych hrob ten střežila(J5m) kde Alda spí po boku Rolandu(J5m) Jest srdce moje kobkou hlubokou(J5m) Pro všechen bol jenž pod tou deskou dlí(J5m) má ještě místa vedle bolů svých(J5m) to moje srdce Bohem zkoušené(J5m) v němž tolik mrtvé lásky pohřbeno(J5m) a tolik rozdupaných nadějí(J5m) Smír bude v tom když truchlit bude zde(J5m) ta která ženou byla Marsila(J5m) Ty ale Karle hlavu pozvedni(J5m) a povinnost svou konej úkol svůj(J5m) jak věrní tvoji právem žádají(J5m) Ó buďme oba Bohu povděčni(J5m) dal tobě velikost buď velikým(J5m) Mně sladší poskyt dar já plakat smím(J5m) Tak pravíc k hrobce hlavu schýlila(J5m) a Karel silný klidný veliký(J5m) jí němým pohledem jen děkoval(J5m) a bohatýrská jeho postava(J5m) se kaplí brala krokem zvučícím(J5m) pod zlatou klenbou která zářila(J5m) lamp tisícerých světlem chvějivým(J5m) a vyšel ven pod klenbu nebeskou(J5m) kde tisíckráte tisíc bílých hvězd(J5m) se rojilo a pozved oči k nim(J5m) a záře jejich silou mystickou(J5m) mu v duši svatou vnikla útěchu(J5m) Tak ukonejšen Karlův velký bol(J5m) nad smrtí bohatýra Rolanda(J5m)