Jest čirá noc tak čirotemná noc(J5m)
jak v odsouzence ňadru zoufalém(J5m)
jak v lebkách lidu jemuž vyšší moc(J5m)
by v otroctví setrval nekalém(J5m)
pochodeň osvěty a svobody(J5m)
rve z rukou zlé se bojíc nehody(J5m)
Jest čirá noc tak ďábločerná noc(J5m)
jak v duši lidokupce podlého(J5m)
jenž zrádně tvora sobě rovného(J5m)
za mrzký groš vydává v krutou moc(J5m)
a jak by neznal jiné odpovědi(J5f)
Božímu hněvu drze ve tvář hledí(J5f)
Jest čirá noc jak v tmavém žaláři(J5m)
v němž na řetězu lidská bída úpí(J5f)
a s blbou šíleností ve tváři(J5m)
zákon i lidskost svět i Boha tupí(J5f)
řkouc proč jsem ve prach na svět hozena(J5m)
Což nejsem také z Boha zrozena(J5m)
Tak temno vůkol v tiché krajině(J5m)
tam z podkrovní světničky jedině(J5m)
svit lampy bledé světu zprávu dává(J5f)
že se tu žal ni rozkoš nevyspává(J5f)
Tam vstupme V křesle hadry vystlaném(J5m)
spočívá muž tu v šatě zedraném(J5m)
v pravici skleslé pero drží maně(J5f)
a čelo skrývá v hloubi druhé dlaně(J5f)
Snad spí Na stole před ním papír leží(J5f)
Snad něco psáti chtěl a šlo to s těží(J5f)
Snad unaven již světa trampotami(J5f)
ve spánek klesnul vnadný vidinami(J5f)
Vlas pološedý vroubí bledou tvář(J5m)
zapadlé víčko tlumí oka zář(J5m)
a ústa slabým dechem rozechvěná(J5f)
úsměvem blahým zdaj se ozdobena(J5f)
Snad sladce o tom sní o čem chtěl psát(J5m)
Domácích bůžků dlužno tu se ptát(J5m)
a ti ochotně šepotnými slovy(J5f)
o muži tom nám následovně poví(J5f)
Toť tichý genius jenž světem zlým(J5m)
otřásal mocným božským duchem svým(J5m)
a jedním bleskem z hloubi svého čela(J5f)
k úžasu budil pokolení celá(J5f)
Mnoho byl bídy strasti přetrpěl(J5m)
mnohdy se hněvem studem těžce rděl(J5m)
mnohokrát ve prach bláto zašlapán(J5m)
za lidstvo celé krutých snášel ran(J5m)
Ba není zla jež by byl nepoznal(J5m)
Vším zrazen co jen v světě miloval(J5m)
ba stíhán u víře a cti i ctnotě(J5f)
utrpěl málem co Bůh na Golgotě(J5f)
O čem chtěl psáti sám to nevěděl(J5m)
V své učenosti hloub se zahleděl(J5m)
a jako potápěč tam perly lovil(J5f)
nadarmo však si pero přihotovil(J5f)
O čem mám psáti vzdychnul z hluboka(J5m)
mám na kůň vsednouti si s vysoka(J5m)
a velkou dějin knihu otevřít(J5m)
Budiž Však hle co tu již musím zřít(J5m)
Vedl mou ruku šašek bezhlavý(J5m)
Zřím krále utěšené zábavy(J5m)
jenž z oken svých nedbaje poklidu(J5m)
za noci krásné střílí do lidu(J5m)
Obrátím list tu s vřeskem opět král(J5m)
vlečen před krutý lidu tribunál(J5m)
a nemoha pomoci svému synu(J5f)
korunou hlavou splácí otcův vinu(J5f)
Pryč s listem tím Zde zřím jak národu(J5m)
rve národ jiný řeč i svobodu(J5m)
a kopá jej a trýzní do umdlení(J5f)
a světu lže že již ho více není(J5f)
Tu vrah zas po zločinu krvavém(J5m)
útěchy hledá v slovu chvástavém(J5m)
a ruku jížto sklátil šlechetníka(J5f)
posměšně zdvíhá k trůnu Slitovníka(J5f)
Co o tom psát Z těch pekla pokusů(J5m)
narobit básní dramat eposů(J5m)
kde z každé řádky krev by řinula(J5m)
a Bohu lidstvu sobě klnula(J5m)
O nikoliv Kéž bych moh vyrvati(J5m)
ty listy z knihy dějin vznešených(J5m)
a místo skutků těchto zvrácených(J5m)
tam velké skutky lásky vepsati(J5m)
Mám jinam sáhnout ve své vědění(J5m)
Zde věda jest jež lidstvo zdravit má(J5m)
Škoda že málo ví a jedy zná(J5m)
jichž užívá ku svému léčení(J5m)
Zde věda práva vlastně bezpráví(J5m)
lacině mluví draze rozpráví(J5m)
a jako rytíř bez bázně a hany(J5f)
jest hotova zastávat obě strany(J5f)
Zde věda ježto s vírou kramaří(J5m)
pobožný úškleb nosí na tváři(J5m)
a takovou má božstva zálibu(J5m)
že ctí je v každé sukně záhybu(J5m)
Zde věda řídit stát a národy(J5m)
ukrádat světla jim a svobody(J5m)
a by předc ňáké potěšení měly(J5f)
hráti jim k tanci bodáky a děly(J5f)
Tu věda kupčení a úvěru(J5m)
má lží i set u velkém výběru(J5m)
při tom však stále strachy umírá(J5m)
že se jí někdo do kněh podívá(J5m)
Co o tom psát Mám sčítat slzy snad(J5m)
jež od pravěků z očí lidstva tekly(J5f)
Či panychid těch opěvati řad(J5m)
jichž narobil si fanatismus vzteklý(J5f)
Mám soudů akta z novu přehlížeti(J5f)
bych odkryl právních vražed tajemství(J5m)
bych křivých přísah soudcův šelemství(J5m)
a prodajnosti zvěst moh vyprávěti(J5f)
Či sáhnout snad do víru života(J5m)
a urvat kus té hmoty slátané(J5m)
od filosofů světem nazvané(J5m)
jež nucených po drahách kolotá(J5m)
Co zřím Nahoře přepych nádheru(J5m)
vybraný vkus a vášeň surovou(J5m)
a dole bídu s prací obrovou(J5m)
chleb drsnatý a lesklou sekeru(J5m)
O čem pak psát I hloub se ponořil(J5m)
v hlubokou tůni děsných vidin svých(J5m)
tu spánek ducha jeho pokořil(J5m)
a uved jej do rájů blažených(J5m)
Přistupte blíže zbožně zbožně však(J5m)
a na tu jeho tvář upněte zrak(J5m)
Vždyť božstvo samo často k ní se blíží(J5f)
a s radostí se v její kráse shlíží(J5f)
Jak hrdě pne se zde ten bílý štít(J5m)
jenž čelem zván a za nímž ducha skryt(J5m)
Jak říši duchů zdá se vyzývati(J5f)
by titánský s ním boj šla bojovati(J5f)
Ta tváře bledá bídou zmořená(J5m)
zdaž pro genia není stvořena(J5m)
Zdaž není psáno na ní úbělem(J5m)
žeť nezrozena v žití veselém(J5m)
A ústa stvořená tak k mluvení(J5m)
jak orla peruť k letu nad oblaky(J5f)
a mocná stahovat i plašit mraky(J5f)
šíříti děs i tiché modlení(J5m)
Tak leží zde v svém šatě zedraném(J5m)
na křesle bídou žalem vystlaném(J5m)
v pravici skleslé meč svůj pero svoje(J5f)
drže jak vojín jejžto nesou z boje(J5f)
Jest čirá noc tak čirotemná noc(J5m)
jak v pekle tom jež s božstvem válku vede(J5f)
slabému lidstvu zlaté sítě přede(J5f)
a v každém dobru jeví svoji moc(J5m)
To genia i v dlouhém boji sklálo(J5f)
a v děsný ples se nad tím rozesmálo(J5f)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
35 |
| Celkem veršů: |
148 |
| Jamb: |
148
(100 %)
|