Zvláštní ochota.
V Mudrově, však víte, kde to jest,
přisouzen byl trest
jakémusi ubožáku,
„povýšenu“ být až k tomu háku,
s něhož nemožno prý více slézt;
tesař Buryán,
známý oponent a malkontent,
měl pak mít tu „čest“,
postaviti sloup ten hranatý,
jenžto „věšákem“ je zván,
na obecní útraty.
On však, ajta,
div že nevyhodil policajta,
když mu přišel s rozkazem tím zbystra
od purkmistra.
„U všech hromů! Jdeš mi ke všem všudy!“
Chuďas dráb byl rád, že věděl „kudy“.
Koukaje pak s kruchty
na tu ráznost tesařovu,
jako s kusem teplé buchty
144
běžel v kancelář hned purkmistrovu
a tam referovalreferoval,
co byl „spetrachtoval“.
Hlava obce rozhořčena,
item uražena
tesařovou oposicí,
vyslala hned k němu expedici,
kteráž úkol dostala,
aby živého
nebo mrtvého
na obecní úřad dodala.
Když pak delikvent,
tesař oponent,
před purkmistrem stanul,
vyvalil naň tento oči
z podobočí,
div ho ubožáka neuhranul,
stentorským řka hlasem:
„Kterým ďasem
vám to – jářku – napískáno,
vzpírat tomu se, co rozkázáno?
Mluvte, poltrone,
chcete stavět šibenicišibenici, nebo ne?!“
„„Prosím snažně velmi,““
tesař odvece, vzor šelmy,
„„vědět, že je pro vás, pane milý,
byl bych s radostí v tu chvíli““ – –
Purkmistrovu při těch slovech tvář
netrefil by žádný portretář.
145