PŘEDČASNÁ SMRT.*)
Moře snů mladých útrobou šumí,
naděje pnou se v odvážný let,
čelem se chvějí zářivé dumy,
hruď chová lásky čarovný květ.
Vzpíná se komoň – šavlí jun zvoní –
válka jej volá v široký svět –
hlavinka dívčí žalem se kloní,
v modlitbě vzlyká mateřský ret.
Rachotí buben, polnice vříská,
uhání komoň v bitevní šum;
v oku je temno, palaš se blýská,
rozsévá zhoubu v nepřátel tlum.
Náhle ach! ruka v ňadra se klade,
bolestný výkřik ulétá rtům –
S bohem, vy růže milosti mladé!
S bohem, vy hvězdy jinošských dum!
———
*) Ve „Květech“, 1883, pod značkou J. D.
[239]
Olovo zrádné do srdce vlétlo,
navždy tam jarý ztišilo tluk,
bujarou hlavu do prachu smetlo,
zničilo sterý nadějí puk.
Přes ňadra kleslá vojsko se řítí,
ston jejich tlumí vítězný hluk –
Kdož tu dbá zhouby mladého žití,
milenky siré, mateřských muk?!
240