3. VI. 1928

Viktor Dyk

Má moře v dáli temný lem nezměrných, strmých výšek. A jeho vlna stříká sem na tamarišek. Je po poledni; ticho, mdlo, a mdlo to klíží víčka. A tak mi nějak připadlo: matka mne hýčká. Stín dávný přišel. Vítr-li až z domova sem zavál? Tak hýčká jako umrlí. Abych si pamatoval! Chtělo by se mi prudce hnout, stín ruce chytit chtěly. Je možno pozapomenout, nač my jsme zapomněli? Stín dávný přišel, ke mně sed’, co na lem temný civím. Je možno mrtvým povědět, co neřekli jsme živým? Zachytit marně chce se mně slov tušených jen něhu. A moře hučí tajemně u opuštěných břehů...

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

631. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka. (Xaver Dvořák)
  2. DUMA NA BŘEHU MOŘE. (Emanuel Čenkov)
  3. MÁ MATIČKA. (Josef Václav Sládek)
  4. 78. Vůkol rokle k vraždě čnícý pluji (Jan Kollár)
  5. BOUŘE. (Svatopluk Čech)
  6. NA LODI (Josef Svatopluk Machar)
  7. A vlny bouří dál. (Adolf Heyduk)
  8. Selanka Moschova IV. (Josef Jungmann)
  9. NA ÚTESU. (Josef Václav Sládek)
  10. NOCTURNO. (Antonín Klášterský)