Takové se duše rodí na hranicích(T6f)
kde už příval cizí trhá rodný břeh(T6m)
v krajích lidí horských těžce pracujících(T6f)
za lopotnou prací jdoucích v úzkostech(T6m)
nejsou rozběhnuté nejsou rozesmáté(T6f)
ve vzdálených mořích ony nekotví(T6m)
Kořeny však jejich věrné houževnaté(T6f)
v půdě z které vzrostly za vichřice tkví(T6m)
Takové se duše rodí v těžkém čase(T6f)
oheň kdy už hasne pramen vysychá(T6m)
Minulé v nich slovo znovu ozývá se(T6f)
slova dávno mrtvých zazní do ticha(T6m)
Sláva i trud zašlý mluví jejich slovy(T6f)
v tepu srdce jejich generací tep(T6m)
A když v shonu chvíle srdce zahladoví(T6f)
slova jejich dobrá jak ten boží chléb(T6m)
Neděkujem stromům květy obsypaným(T6f)
pohled v němž je radost dík je nad jiné(T6m)
neděkujem polím klasy požehnaným(T6f)
bez kterých co žije zítra zahyne(T6m)
Postojíme němí s obnaženou hlavou(T6f)
před kmetem jenž nosí v srdci lásku jar(T6m)
Nečeká dík nechce placen býti slávou(T6f)
Příštím praví tiše předejte můj dar(T6m)
Vyrostl jsem z půdy milované země(T6f)
Naslouchal jsem věkům s okem planoucím(T6m)
Stíny velkých mrtvých mluvívaly ke mně(T6f)
Kéž tak jako ke mně mluví k budoucím(T6m)
Z ohně otců mrtvých berte v denním trudu(T6f)
nezlomí vás vichr jenž chce květy rvát(T6m)
Na verš jeden myslím myslím na Nerudu(T6f)
Do skonání světa byl bych s vámi rád(T6m)
Neděkujem stromům květy obsypaným(T6f)
pohled v němž je radost dík je největší(T6m)
Neděkujem polím klasy požehnaným(T6f)
největší je láska němá bez řečí(T6m)
S obnaženou hlavou skláníme se pouze(T6f)
před tím který dával nechtě odměny(T6m)
Stojíme tu němi v jediné jen touze(T6f)
Kéž předáme dál dar neumenšený(T6m)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
5 |
| Celkem veršů: |
40 |
| Trochej: |
40
(100 %)
|