NEZNÁMÍ HRDINOVÉ
Výročí jejich rozruch nepůsobí,
o jejich divech nedovíš se z knih.
Po světě širém roztroušeny hroby
hrdinů neznámých.
Zapadlí. Přes ně úhořem se smeknou,
kdož pochvalují řemeslně ctnost.
A dějepisci suše o nich řeknou:
konali povinnost!
Povinnost konat! Jaká je to svízel!
Jít odhodlaně, když dán povel, v noc!
Tam bít se, zbytek naděje kde zmizel.
Nečekat na pomoc.
Povinnost konat! Jak to slovo mrazí,
když zahalen v něm příliš hořký hrot.
87
Sejeme, ale símě nevychází.
Pracujem’. Kde je práce plod?
Bez hlesu konat poslání své, úkol,
svou všední práci povinnou.
Nečekat vděku, bahno vidět vůkol
a zůstat hrdinou!
Stín slávy ani nemít při svém skonu,
mřít v šeru sychravém.
Jediný voják uctěn z milionů,
a možná neprávem! –
V pokoře vrhnouti se do propasti
a zajít do stínu.
O běda nám, mít nebudeš-li, vlasti,
neznámých hrdinů!
88