Divní svatí.
Petr, PavelPavel, naši svatí,
věřte, zlatí.
Půl nás Petra, Pavla půle
volí patronem,
Pavla vůle, Petra vůle
naším zákonem.
Petr, PavelPavel, mocní svatí,
všude platí:
V politice, v chrámu krásy,
ba i v síni věd
vždy se Petr k slovu hlásí,
Pavel za ním hned.
Při kom nejsou tito svatí,
všechno ztratí.
[53]
Marně plul bys proti větru
bez těch světců dvou –
buďto Pavlu nebo Petru
zapiš duši svou!
Petr, PavelPavel, divní svatí,
k sobě kati:
Když se Petru noha smekne,
Pavel ruce mne,
a když Pavel „Ano!“ řekne,
zahřmí Petr: „Ne!“
Petr, Pavel, čistí svatí,
vše nám hatí:
Když se jeden k činu chystá,
druhý sedá v kout,
a my všichni proto s místa
nemůžem’ se hnout.
Petr, Pavel, trpcí svatí,
buďtež klati!
Pro zásady nechť si, bratři,
šlehá půtek žár,
ale k rohatému patří
osob věčný svár.
54
K čemu nám ti hořcí svatí,
moji zlatí?!
Petře, Pavle, v pochvy šavle!
Dost již vašich jmen.
Stranou, Petře! Stranou, Pavle!
Věc nám platí jen.
55