(Náčrtek z prázdnin 1862.)

Svatopluk Čech

(Náčrtek z prázdnin 1862.)
Hudba vpadla; brzy šustot šatů ozdobenou síni naplnil a ples bujný tance vířivého oči rozžal, ňádra rozvlnil. Ó, ty hudbo, jejíž síla chvatná jak Rusálek písně k tanci loudí, kde po prazích taktu krotivého šumná řeka rozkoše se proudí, ó, jak rád jsem, kdy mne rámě sněžné z pod náramků růžných, létajících, 27 úchvat znoje v krásavice lících, v bouření tvé zvaly kruhoběžné – Ó, jak rád jsem moci tvé se vzdával a v tvém obejmutí kolovával! Tak i teď mne vábíš, kruhu měnný, v obraznosti náhle vykouzlený – v zpomínky mne krásné ztopuješ; pohybem tvých dívek ušlechtilým, krojem slovanským, mně zvláště milým, oko ducha mého zjasňuješ.