Hindu.

Svatopluk Čech

V hloubi lesa Mharatů zní lkání(T5f) obklíčených Brity se všech stran(T5m) temně tak jak nočních větrů vání(T5f) kdy se houpá v kolébce lian(T5m) Jeřábi ó půjčte nám svá křídla(T5f) světlý Bramo otče zázraků(T5m) nevydej nás vrahů do osidla(T5f) spasnou loď nám sešli z oblaků(T5m) Vystoup Hindu mladý z jejich středu(T5f) jako strom ten božský dêva dâru(T5f) vzrostu štíhlého a v jeho hledu(T5f) stín se snoubí tropickému žáru(T5f) Rozžeh Brâma nebes kahány(T5m) po dívčiny líčku smavém(T4f) snící v lůžku mezi banány(T5m) ve visutém kolíbavém(T4f) povětrné rozhoupává(T4f) nožkou lože rozmarně(T4m) a svit zlatý probleskává(T4f) z pod řas dlouhých v polosně(T4m) Slabí vždy a slabší kyvy(T4f) nadzemní té kolíbky(T4m) až se dívky pohled snivý(T4f) zavřel spánku polibky(T4m) Aj tu náhle z pod banánu(T4f) postava se temná vypjala(T5m) Kdo to as Či sadu bránu(T4f) otevřenu služka nechala(T5m) Hle teď kloní se a rozestírá(T5f) náruč váhá nad spící(T4m) tich vzdech a již ji pevně svírá(T4f) zoufale se bránící(T4m) Dusí rtem svým její steny(T4f) v hadí se s ní dává chod(T4m) a již přes zahradní stěny(T4f) plazí se jak ocelot(T4m) Když se noční stíny odechvěly(T5f) jaký úžas z jeho návratu(T5m) S břemenem svým sladkým Hindu smělý(T5f) objevil se v kole Mharatů(T5m) Dlouho jakby v sochy zkamenělí(T5f) zřeli na obraz tu před sebou(T5m) zvláštní půvabem i velebou(T5m) Jun tu něžně k lupu předrahému(T5f) ve smědých svých zírá ramenou(T5m) ona hlavinku svou bezvolně mu(T5f) v záhyb roucha tulí zmámenou(T5m) Vlas jí hedbávný ovíjí(T4f) zářící květ lotosu(T4m) zcuchán půvabně po šíji(T4f) divým chvatem únosu(T4m) Oko černou brvou obepjato(T5f) s bázní lpí na divých postavách(T5m) z prsou jejich při pohledu na to(T5f) vydralo se udivení Ach(T5m) Odkuds unes rozkošné to dítě(T5f) jež by mohlo sokyní být Sitě(T5f) hle ty boky gazellí ty rtíky(T5f) a báj krásnou pod stinnými víky(T5f) Blíž a blíž a níž a níž(T4m) již otrok v náruči své chová(T4f) vzdechy temné lichotivá slova(T5f) a v ret kyprý celuje ji již(T5m) Ký to démon vášně v ní se zmáhá(T5f) v trýzeň změňuje se chvilka blahá(T5f) ručku v hrdlo jako dráp upíra(T5f) vrývá mu dech těsní tíží těla(T5f) divovášnivě mu v oči zírá(T5f) jak by duši vyvábit mu chtěla(T5f) zbudil se by vypoulené hledy(T5f) opřel o tvář škrtitele svého(T5f) ve sloup otočil je v rukou jeho(T5f) a pak uzamkl je naposledy(T5f) Zlehka v písek vrah jej upustil(T5m) a pak dál se plazil jako kočka(T5f) choulil se kdy lístek zašustil(T5m) tam kde dívka uzamkla svá očka(T5f) Naslouchá dech její vlnou plyne(T5f) jednostejnou povstal doba kyne(T5f) Od boků pás odepjal si mžikem(T5f) nachýlil se k ní viz hýbla rtíkem(T5f) však již udušuje jeho pas(T5m) probuzené úpěnlivý hlas(T5m) Vychvátil ji z lůžka silnou rukou(T5f) k prsům přitiskl ji širokým(T5m) Těsně u sebe dvě srdce tlukou(T5f) jedno bázní druhé kdo ví čím(T5m) Ztichlo vše Jak prvé kahány(T5m) nebeské své svity hravé(T4f) lijou v lůžko mezi banány(T5m) ve visuté kolíbavé(T4f) Posud se v něm zdají chvíti(T4f) dívčí snové čarovní(T4m) však můj zrak tam krásné kvítí(T4f) nevidí tam Ji(T3m) Místo ní si v hloubi jeho(T4f) nočním stínem ustlala(T4m) otče dítka milostného(T4f) tvá ach bolest zoufalá(T4m) V tuž noc britské stráži jak by mraky(T5f) větví spletených byl jaguár(T5m) na ni upřel sršící své zraky(T5f) v kořist jakous vtínaje svých spár(T5m) zdálo se Slal za ním kulku v spěch(T5m) jaguár však v divém přelít skoku(T5f) o strom dál a zmizel ve vysoku(T5f) v tom jak by byl zaslech lidský vzdech(T5m) V oheň zraky Mharatů se kloní(T5f) až ten doplane též zniknou oni(T5f) Náhle v nehnutých jich postavách(T5m) nastal ruch a ozvalo se Ach(T5m) Jinoch se tu ke kruhu jich blíží(T5f) všecek udýchán a zapocen(T5m) Snědou rukou popodjímá stíží(T5f) sladký všeho krásnější svůj plen(T5m) V loktech se mu chví jak mlha bílá(T5f) houpává se na vysokém cedře(T5f) a jak sněhu plášť se rozestýlá(T5f) po kamenném Himalaji bedře(T5f) Úzkostlivě k ňádrům se mu tulí(T5f) o šíj otáčí se ručka měkká(T5f) a zrak její hrůzou ustrnulý(T5f) po předmětech kol do kola těká(T5f) Hle kol příšerné ční stěny k nebi(T5f) z hruba do kamene vtesané(T5m) s nich se tahy model vstříc jí šklebí(T5f) září krvavou obetkané(T5m) o nich ohromné se stíny chvějí(T5f) Mharatů jichž oči na ní lpějí(T5f) Ustrašena stinná zamkla víčka(T5f) a hloub k ňádrům sklonila mu líčka(T5f) On však ku zemi ji spouští lehce(T5f) Ještě k ní však oko jeho shlídlo(T5f) a dlaň zdá se opustiti nechce(T5f) v boku jejím rozkošné své sídlo(T5f) Mharaté dí tu vám hvězda spásy(T5f) Jak že otcem guvernér té krásy(T5f) vzkřikli Mharaté a v očích zplály(T5f) dávno pohřbené již naděje(T5m) úst jich šumné vylily se chvály(T5f) jako s hor se řítí ručeje(T5m) Jenom jeden z nich tu stojí něm(T5m) Jako vítr po plachtách korábu(T5f) po chvějícím se tom hejnu vábů(T5f) divým roztěkal se pohledem(T5m) Jeho zrak ač jemu uhýbá se(T5f) ovládá ji kouzlem chřestýše(T5m) na jejím on drze kolíbá se(T5f) na ňádru jež téměř nedýše(T5m) Zamách rukou Pohlédli naň tiši(T5f) Jímá je těch lící děsnota(T5m) po nichž chvějí se jak po cypřiši(T5f) stíny uhaslého života(T5m) S úctou v sivé patřili mu zraky(T5f) nad nimiž brv sklonily se mraky(T5f) v ret kol něhož hadové se vili(T5f) citů zlých své hledy zavěsili(T5f) Mluvil on Hle smutnou slyšte zkazku(T5f) Měl tě otec jeden dceru krásku(T5f) Ó jak možno tisíce těch vábů(T5f) v nepoddajná slova zahrnouti(T5f) její brvy dva tahy jeřábů(T5f) k daleké se chystající pouti(T5f) Její řasy větve to mimósy(T5f) jejichž třepením žár nebe svítá(T5f) ramena to oblakové vozy(T5f) po nichž Indra zlatobrvý lítá(T5f) ňádra dvé to Himalajských hor(T5m) v Kašmír topící svůj spitý zor(T5m) Otec láskal ji a svůj cimbál(T5m) naplňoval zvuky jejích chval(T5m) Cimbál snivých brv jenž utkán ze stínů(T6m) jehož obrouk skvělý vesmíru kruh celý(T6f) zvonky v něm to srdce zpěvných bramínů(T6m) Ale brzy vítr od západu(T5f) černou přivál pod křídlem svým zradu(T5f) mořský tulák vilník škaredý(T5m) přesycen jsa květy vlastních sadů(T5f) na zvláštní tu neobvyklou vnadu(T5f) upřel upíří své pohledy(T5m) Bledá noc se kuplířkou mu stala(T5f) nesouc před ní svoji lampadu(T5m) ach a drzá ruka neváhala(T5f) skvoucího se zmocnit pokladu(T5m) a když sprznil ji pak na věky(T5m) jejích úst on stišil nářeky(T5m) Ó tu otec Brama o bok skal(T5m) rozbil temně kvílící cimbál(T5m) a svou dceru slzí přívalem(T5m) pokropil tož Hindů krásnou zem(T5m) Však nás vyvolil on za mstitele(T5f) Hle dal on nám vilníkovu dceř(T5m) jížto posud lilie se skvělé(T5f) panenskosti vinou o kadeř(T5m) Hle tu mok v němž těžký sen se tají(T5f) jako pod křídloma upíra(T5m) usneť Činy msty se vykonají(T5f) než své brány jitro zotvírá(T5m) Ještě hled a vzhůru pak se bral(T5m) A když Mharaté se s pochodní(T5m) v kobu vedrali co shlédli v ní(T5m) Ajhle jinoch skloněn ke kamenu(T5f) sám tu sedí hlavu podepřenu(T5f) o dlaň maje jak by tvrdě spal(T5m) Kams dal dívku Mharat zahřímal(T5m) Zdvihl hlavu vypoulil své oči(T5f) jak by procit z hlubokého sna(T5m) klidně děl Z vás nikdo neotočí(T5f) o ni rámě onať svobodna(T5m) Zachvěli se Mharaté druh druhu(T5f) v hrůzu oka patřil dráhně chvil(T5m) bez pohnutí ve příšerném kruhu(T5f) jako šedé kameny mohyl(T5m) Posléz jakby po úmluvě němě(T5f) každý z nich svou dýku uchopil(T5m) a v krev kouřící se ode země(T5f) nešťastný se jinoch potopil(T5m)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

176. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZÁPASNÍCI. (Adolf Heyduk)
  2. None (Adolf Heyduk)
  3. Teplá hlína. (Adolf Heyduk)
  4. V bouři. (Adolf Heyduk)
  5. XXXIII. SOUD. (Adolf Heyduk)
  6. XXIII. NA JEZEŘE KOSTNICKÉM. (Adolf Heyduk)
  7. XVIII. NA VÝŠINÁCH VALHAUSENSKÝCH. (Adolf Heyduk)
  8. V boubínském pralese. (Adolf Heyduk)
  9. Svatyní je les, v ní svíce (Adolf Heyduk)
  10. Česká hotovosť. (Adolf Heyduk)