POTMĚ

Viktor Dyk

Tenkráte vkročil jsem do jeho pokoku(Na) U kamen potmě sela s rukama skřížema(Na) Proč rozsvěcuješ usmála se jem(Na) Když světlo zhasnu mrt cho ke mně(Na) Zhasl jsem světlo zatajil dech(Na) Kro jsem přece nezaslech(Na) Snad cho matka krokem nejtišším(Na) A snad dosud neslyším(Na)