XXXIII. POMLUVA.

František Ladislav Čelakovský

XXXIII.
POMLUVA.
Pomluvo, ty pomluvo, Kdo tebe rozsívá, Že z maličkého tě zrnka Plné město bývá? Pomluvo, ty pomluvo, Pichlavé máš listí! Žádný srp tě ani kosa Z pole nevyčistí. Poslala mě pro okurky K vám má panímáma: Šeptali hned, že dobíhám Za tebou již sama. Cos, milý, mi daroval Šátek, pentle k svátku: Však to nebylo zadarmo! Pravili u sládků. 64 Když jsme ondyno na pouti Náhodou se sešli: Také si hned povídali, Že jsme sobě řekli. „Těš se, milá! kdybys byla, Jakby oni chtěli: Pomluvači by o tobě Dávno oněměli.“ 65

Kniha Ohlas písní českých (1840)
Autor František Ladislav Čelakovský