XXXIII. POMLUVA.

František Ladislav Čelakovský

Pomluvo, ty pomluvo, Kdo tebe rozsívá, Že z maličkého tě zrnka Plné město bývá? Pomluvo, ty pomluvo, Pichlavé máš listí! Žádný srp tě ani kosa Z pole nevyčistí. Poslala mě pro okurky K vám má panímáma: Šeptali hned, že dobíhám Za tebou již sama. Cos, milý, mi daroval Šátek, pentle k svátku: Však to nebylo zadarmo! Pravili u sládků. Když jsme ondyno na pouti Náhodou se sešli: Také si hned povídali, Že jsme sobě řekli. „Těš se, milá! kdybys byla, Jakby oni chtěli: Pomluvači by o tobě Dávno oněměli.“

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

659. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ptáci před stodolou. (Václav Svatopluk Štulc)
  2. Offertorium. (Xaver Dvořák)
  3. XIII.   POCTA NEUŽITEČNÉMU. (Richard Weiner)
  4. Pro tvé svaté drahé rány! (Xaver Dvořák)
  5. Matce Zemi. (Josef Václav Sládek)
  6. PÍSEŇ O ŽNÍCH. (Karel Dostál-Lutinov)
  7. Pranostyka (Petr Křička)
  8. LEGENDIČKA. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Zpěvy ženců, léta hlasy. (Jan Pelíšek)
  10. 39. Cena mládence. (František Jaroslav Kamenický)