22. Na jednoho z nemnohých.

František Ladislav Čelakovský

22. Na jednoho z nemnohých.
„Slovanským jménem nedám dítě křtíti, Mohloť by mu to někdy k hanbě býti.“ – Tvá vůle! hnízda svého hanče, Od krve české odřezanče! Za jméno křestné, já co viděl, Neznám, by někdo byl se styděl; Spíš bývá k necti příjmení, Otec-li dá se v zlehčení. To hleď, můj brachu, dítkám lepší dáti, Sic budou lidé jim se právem smáti. 16