XIV. Tak mě kouzlem ondy jala

František Ladislav Čelakovský

XIV.
Tak mě kouzlem ondy jala Tak mě kouzlem ondy jala
Tam v besídce růžové, Že se téměř různem dala Paměť má i smyslové. Slova stíhám, řeči matu, Posléz – a co dávno znám – Opět milém u záchvatu, Či mě miluje, se ptám. Nevím, růže zavzdychnuly, Čili rtové pošepnuli, Pnouce k mým se ústům blíž, Třikrát slaďounké: Ty víš! [18]

Kniha Růže stolistá (1840)
Autor František Ladislav Čelakovský