XXXII. Všudy líčko tvoje svítá

František Ladislav Čelakovský

Všudy líčko tvoje svítá Na mé mysli zkouzlené; Uchu zní a oko čítá Všudy jmě tvé slavené. Tam tvá očka na mne hrají Z hustotkaných větviček, Zde tvá ústa ke mně plají Se kře vabných růžiček. Tvé pak, kudy kráčím, ve dne Po záhoncích jméno medné Skládám mezi kvítkami, V noci mezi hvězdami.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

228. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TOUHA PO VZDÁLENÉ. (Václav Věnceslav Ráb)
  2. Tvé. (Růžena Jesenská)
  3. ZASTAVENÍČKO (druhé). (Václav Hanka)
  4. K HOSPODINU. (Václav Jaromír Picek)
  5. Když melancholie (Vincenc Furch)
  6. Obraz dívky mé. (Josef Jaroslav Langer)
  7. Na místě předmluvy. (Adolf Heyduk)
  8. XXXVII. Překrásně slavík v houští zpívá, (Josef Uhlíř)
  9. báseň bez názvu (Alois Vojtěch Šmilovský)
  10. XXX. Když o pomněnce vedu zpěvy, (Josef Uhlíř)