XXXII. Všudy líčko tvoje svítá

František Ladislav Čelakovský

XXXII.
Všudy líčko tvoje svítá
Všudy líčko tvoje svítá
Na mé mysli zkouzlené; Uchu zní a oko čítá Všudy jmě tvé slavené.
Tam tvá očka na mne hrají Z hustotkaných větviček, Zde tvá ústa ke mně plají Se kře vabných růžiček. Tvé pak, kudy kráčím, ve dne Po záhoncích jméno medné Skládám mezi kvítkami, V noci mezi hvězdami. [36]