XXXIV. Z oněch věkosnubných věnců,

František Ladislav Čelakovský

XXXIV.
Z oněch věkosnubných věnců,
Z oněch věkosnubných věnců,
Jimiž Musy líbezné Svých okrašlují milenců Druhdy skráně vítězné,
V této lásky plné době, Zpěvnou dráhu vyvoliv, Přál i já bych jeden sobě – Sobě? ne, ó nikoliv! Drahá! jen když vina tvými Kadeřemi se hustými Tvé by čelo ozdobil, Mně radost by působil. [38]