XXXVII. Mračné doby, smutné chvíle,

František Ladislav Čelakovský

XXXVII.
Mračné doby, smutné chvíle,
Mračné doby, smutné chvíle,
Vás mnoho si nevšímám; Ba i chmúry vaše míle Z rukou lásky přijímám:
Mysle si, že vždy nebývá Samo nebe bez mraků, Krásněji že vycházívá Z černých slunce oblaků. Tak i přivitý do věnce K jasné růži a pomněnce Mnohý kvítek temnější Činí pohled líbější. [41]