XXXIX. Sám se z města druhdy loudím

František Ladislav Čelakovský

XXXIX.
Sám se z města druhdy loudím
Sám se z města druhdy loudím
V pole s první dennicí, Po lesích a pouštích bloudím Na rameně s ručnicí.
Přes vrchole zrak můj stíhá Spád kořisti pernaté, Aneb pílím, kam ubíhá Zvěř do skrýše skalnaté. Zvěř ubíhá – ach, a maní Bezcestím se žene za ní Lovec Milkem raněný, Osudem zlým honěný. [43]