XLV. I tvá, hudbo! mému sluchu

František Ladislav Čelakovský

XLV.
I tvá, hudbo! mému sluchu I tvá, hudbo! mému sluchu
 Žádoucí kdys potrava V sobě zhříženému duchu Příkří se co otrava. Proudem tvým nech plesně plová, Kdo dobyl se z tíhoty: Vítej, harfo eolovaEolova, Družko tiché samoty! Neskončené, neurčité Zvuky tvé, s mou láskou slité, Srdce mé, kdy zabolí, Kojným šeptem chlácholí. [49]

Kniha Růže stolistá (1840)
Autor František Ladislav Čelakovský