LXXII. Tvorčí jiskra až se vznítí

František Ladislav Čelakovský

LXXII.
Tvorčí jiskra až se vznítí
Tvorčí jiskra až se vznítí
Sama, nikdý nečekej; Ni po rajském zrak tvůj kvítí Bez oučelu netěkej.
Více ohni, nežli ledu V outlých ňádrech místo přej, A co dobré, z toho středu Zúrodněné dál podej. Za ctnost odplaty nežádej, Za kořist celou pokládej, Tvůj-li šlechtí zemský byt Mravní shoda, krasocit. [78]