LXXXVIII. Žel té růže, bez slavíka

František Ladislav Čelakovský

LXXXVIII.
Žel té růže, bez slavíka
Žel té růže, bez slavíka
V sadě která odkvetla, Žel i krásy, bez básníka Jenž od země odlétla!
I nechválím předků časy K pravé kráse nečilých, Ztřeštěnými za mamlasy Po blyskotkách zbloudilých. Jich nebeské: „Všecka sláva, Všecka krása – polní tráva!“ Syny, málo chybělo, K čertu že neodpělo. [94]