1. Zvony zněly, v kráse baldachýnu

František Ladislav Čelakovský

1.
Zvony zněly, v kráse baldachýnu
Zvony zněly, v kráse baldachýnu
Slúhu Páně nésti nejvyššího Vidět v zboru chvály pějícího Lidstva hlasy blahých Serafínů.
Světel řady cestu v nočním stínu Zjasňovaly od hrobu božího, Ach, tu v říši nebes bloudícího Bludné oči zhlídly nejprv Nýnu. Klečící dle máti k blahahojným Svatou vznášela se duší nivámnivám, V knize dléla pohledem pokojným. Kněz lid žehná. Žhoucí tvář ukrývám V hruď se tluka šeptem bohabojným: Pane odpusť viny! Boha vzívám. 43