6. Již i ve snách hrůzou navštěvují

František Ladislav Čelakovský

6.
Již i ve snách hrůzou navštěvují
Již i ve snách hrůzou navštěvují
Mne i sami strašní živlové! Náramní mne brzo ohňovéohňové, Jakby světy plály, ožehují;
Brzo hladoví zas rozšklebují Na mne hrozné jícny proudové; Nebo mnou zas draví vichrové, An se oblak chytám, kotoučují. Ondy sním, že práchním v hrobě tmavém, Na němž zkvetla míru olíva; – Vet! tu ona v rouchu plápolavém! Kleknouc na hrob, kvítky smutné sází, Tudíž slzami je zalívá; Já se pachtím sevřen – sen uchází. 48