8. Kdy ptáčků dumy slýchám, nebo tmavé

František Ladislav Čelakovský

8.
Kdy ptáčků dumy slýchám, nebo tmavé Kdy ptáčků dumy slýchám, nebo tmavé
Jak vánek větve suslivý provívá, Aneb jak svíží bublem se ozívá Potůček, vlaže kvítky modrohlavé: Tu ještě sedě v lásce rozjímavé, Ten nebe div, jehož zem nyní skrývá, Ji samu vidím, slyším; mé vinívá Outrpně, jakby živa, zdechy lkavé: O, proč tvá darmo krásná léta hynou? Dí ona, k čemu slzí potokové Z unylých očí neustále plynou? Pro mne ty neplač; nebo moji dnové Jsou věčni, a mé oči zbyvše lesku Tam věčnému se odemknuly blesku.

Kniha Smíšené básně (1822)
Autor František Ladislav Čelakovský