U Juliina hrobu.

František Ladislav Čelakovský

U Juliina hrobu.
Víc tě nezneuctím, hrobko světomilá! Ni tě, hvězdo kleslá v temném zákrytu; Víc mé nerozsápe vášeň zdivočilá Zbojné srdce v strašném smyslů pozbytu: Jihne srdce – slzy kanou – bol se pýří – V ututlání hasnou žární ohňové; Dejte, duch můj ať se opět s vámi smíří, Čistí, nesmrtelní Manové. Klidné obydlíčko! kvítí něžné mládne Na tvém zase zelenavém pokrovu; Mně jen kvítek kojný, usvadnutý žádné Jarní dchnutí nevyvábí poznovu: Ne zde – tam, jen tam nadějnou kotvu klásti Volno, kde mé blaho světy putuje; O, kyž brzy možná schránu tížnou střásti! Kdy, ach, kdy ta doba připluje. 67