Na Helenku.
Vol již jednou, vol Helenko!
Rozmysli se má milenko;
Čápi jsou již tady.
„Až se z lesů sněžek ztratí,
„AžAž se louky zastrakatí,
„AžAž pokvetou sady,
„BudemBudem svoji“ – říkávalas
V zimě; ach snad nechovalas
V srdci černé zrady?
Z lesů se již sněžek tratí,
Travička již louky šatí,
Čápi jsou již tady,
A než nám ohlášky projdou,
Jistě sady květu dojdou:
Nechtěj vzdalovati;
Ať se spolu ještě v máji
V manželství libostném ráji
Můžem radovati.
73
Ať nám – než se sejde s rokem
Rok a jaro něžným krokem
Sstoupí s trůnu svého;
Ať nám může na kolíčku
Čáp náš zavěsit v košíčku
Něco milounkého.
Nechtěj, nechtěj vzdalovati,
Bychom brzo kolíbati
Mohli outlé vnady:
Vol již jednou, vol Helenko!
Nerozmejšlej se milenko,
Čápi jsou již tady.
74