PARVENU.

Emanuel Čenkov

PARVENU.
Po bouřných převratech leckomus bývá přáno, na lůžku zlatemzlatém že se vzbudí jednou ráno. Z prvu je štěstím svým omámen, má za to, že je to sen – na všechny lidi se usmívá jen. Záhy však caesarsky hlavu svou vztyčí, tím výš, čím hlava víc trpasličí – pak už jen mocnější tvory si vyhledává, ve vážných hovorech občas tak s nimi stává. Někdy též všimne si druhů svých z mládí, ale jen všimne si – hned od nich pádí, aby si nezadal – ozářen slávy své snem spěchá zas, augur sám, k augurům s úsměvem. 2. června r. 1933.
51