KLID A BOUŘE.

Emanuel Čenkov

KLID A BOUŘE.
Tak často v mladosti, kdy člověk snů je pln, klid nenávidí dnů, chce blesk a bouři vln a ve vichru zří zdroje poesie... A přec jen v klidném duše jezeře, po němž člun dumy plouti může, ten mystický svět kosmu v hloubi žije – jen na něm kvetou bílé růže a jenom v tiché jezer pláni, nad níž se nebes klenba sklání, svět hvězd se zrcadlí v své plné nádheře. 26. července r. 1931.
64