ZA MLHY.

ZA MLHY.
Zřím v mlhu oknem nad svým psacím stolem, v to moře šedé rozlité kol kolem. Dým z komínů se vznáší nade střechy jak lidských běd a strastí plané vzdechy. A Petřín podobá se jenom mraku, jenž ztemnělý zří dumně k mému zraku. A palác barokní, v tom šedém chladu, svých váz a ornamentů ztratil vnadu a řada římských figur na terase sní snem tam hrobovým v tom zimním čase... Nad Prahou dole mlha nekonečná, nad zemí spící zima, zima věčná, a chceš-li uzřít slunce v plném jase, své oči zamhuř, básníku, v tom čase... 5. ledna r. 1933.
116