Předtucha barev.

Karel Červinka

Kdys koncem února, když jihlo vše a měklo, pod jarní zahradou jsem bloudil osamělý, pod stromů kostrami se úzké stíny chvěly a slunce ospalé na všecko kolem teklo. Bych oči přimhouřil, cos tajného mi řeklo, a stromy okolo hned slabě zrůžověly. A mezi tmavými a nahými jich těly jsem jaro zahlédl, jak hrnky s barvou vleklo. To na mne úkosem se zadívalo chvilku, a skvrny barevné jsem zřel na jeho tílku, až režnou zástěrku si k bokům přivázalo. Krev náhle vzbouřená se hrnula mi k hlavě, jak školák zahanben jsem šeptal ostýchavě: „Ach, pardon, na loktu... snad jste se zamazalo?!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

valčík, sál, karneval, tančit, polka, parketa, tanec, čtverylka, bál, piano

463. báseň z celkových 549

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZPOMÍNKA Z MORAVY. (Antonín Klášterský)
  2. JESEŇ V DUŠI. (Irma Geisslová)
  3. NOČNÍ ELEGIE. (Viktor Dyk)
  4. První kapitola. (Josef František Karas)
  5. V dešti. (Jaroslav Vrchlický)
  6. LEHKO V SRDCI (Antonín Sova)
  7. VLAŠŤOVKY. (Emanuel Čenkov)
  8. AMOR. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Za noci březnové. (Karel Hlaváček)
  10. PO HOSTINĚ (Stanislav Kostka Neumann)