VLHKÁ VŮNĚ.

Karel Červinka

Ve stínu doubravin, kde černaly se tůně, a listí na zemi kde opadalé tlelo, mě náhle ovála tak zvláštní, vlhká vůně, van větru ochladil mi rozpálené čelo Mně nohy zemdlené se zabořily v bláto, jež bylo pod travou, a mouchy snad už spaly... Jen listy ve vzduchu, jak roztavené zlato, se s tichým šelestem na stromech kolébaly. Už přítmí pomalu se rozlévalo vzduchem, nach slunce večerní když vybledl, a v kraji se mlhy roztáhly... Snad na jehličí suchém raněné koroptve teď zvolna umírají! –

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

16. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LETNÍ VZPOMÍNKA. (Karel Červinka)
  2. V zlatém dešti. (Jaroslav Vrchlický)
  3. ÚNOROVÝ DEN (Otakar Theer)
  4. báseň bez názvu (Karel Leger)
  5. Črta z výletu. (Alois Škampa)
  6. Mlhavé dny. (Emanuel z Čenkova)
  7. Sonet z procházky. (Josef Svatopluk Machar)
  8. PRAELUDIUM. (Karel Červinka)
  9. KLID PASEK. (Karel Červinka)
  10. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)