PÍSEŇ.

Karel Červinka

PÍSEŇ.
Jak tak ležím sám a sám, jak tu tiše vzpomínám, jak mi je tak divně, blaze, když se zase rozlévá měsíční zář po podlaze..podlaze... Možno, možno, někde teď děvče, jež má bledou pleť, cítí, jak mu touha úží bílé hrdlo, že by hned do náruče sklouzlo muži... A já ležím sám a sám, stejnou touhu v hrudi mám, 83 sladkou lásku v sobě rdouse... A jak my, snad také teď dva jsou, kteří padli by si v náruč, avšak – nesejdou se... 84

Kniha Krajiny a nálady (1894)
Autor Karel Červinka