ŠTĚSTÍ.

Karel Červinka

ŠTĚSTÍ.
Věř, není Štěstí, jak jsme o něm snili, vše pošlapal nám život, pedant suchý, jak bychom v poušti, jest mi nyní, zbyli, šli v marné dálky, sami bez předtuchy. Věř, není Štěstí, které rány hojí, – je vůbec toho, co tě blaží, málo, – klid, jejž si najdeš, tebe nespokojí, je škvárem, co tě plamenem dřív hřálo. Před lety dávno, já se pamatuji, však bylo Štěstí, nyní v stínu thují pod jižním nebem na ně vzpomínám si. Sukýnky mělo sotva nad kolínka, zrak mělo tmavý, ústa pramalinká – k jeptiškám v klášter odvezli je kamsi. 17

Kniha Slunce v mlhách (1901)
Autor Karel Červinka