PÍSEŇ POMÍJEJICNOSTI.

Karel Červinka

PÍSEŇ POMÍJEJICNOSTI.
Za sto let někdy, rozpadlý už v prach pod uschlou travou, v podzim šelestivou, spát budu kdes, nad sebou země sáh, dech zimy s jarem vystřídá se nivou. Ti mrtvi budou, jimž jsem ublížil, ti mrtvi budou, kdož mi ublížili! Prach bude z těch, jež věk náš ponížil, prach bude z těch, jež my jsme povýšili! Prach ze všeho a ze všech zbude jen, prach bude z rakví dávno shnilých stěn, prach bude z mozku – zmizí vše a shnije. Čím jména zvuk? Čím slávy mělké zvuk? Vroucího srdce neztišený tluk – vše bude pouze – stará historie! 20

Kniha Slunce v mlhách (1901)
Autor Karel Červinka